Velmi děkuji za inspirativní příspěvek. Vyzkouším hned dnes. K tomu pokusu nějak stručně. Použiji 4 odrůdy skupiny Walcheren, ty jsou nejodolnější, 1 odrůdu skupiny Roscoff, ta je na hraně odolnosti a 1 zvláštní víceméně vytrvalou "květákovou" brokolici, která na jaře začíná velkým středovým "květákem". Okno pro výsev začíná v polovině července a končí kolem 10.8., výsadfba v mém případě do velkého foliovníku kolem 20-25. září. První polovinu rostlin vysévám dnes, tj. 25.7., druhou polovinu 8-10. srpna. Krtomě foliovníku půjde páír desítek rostlin i ven. Srovnání bude tkvět v porovnání odrůd, porovnání dvou výsevních termínů, porovnání foliovník/venek a porovnání zakrytí textilií/nezakrytí. Plus k tomu asi zkusím nějaký hodně raný květák přímo vysít tak, aby do zimy narostl +-jako řepka. A poslední srovnání bude výsadba profi sadby superraného květáku z první dostupné sadby z Holandska, tj. někdy cca 8-9. týden 2021.

Co se týče dosavadních zkušeností mohu říci, že občas i mimoděčně jich je dost. Nejstarší z mládí je ze zahrady u babičky, kde tehdejší odrůda Arktur celkem fungovala bez ochrany i venku. Aktuálně roky pěstuji výhonkové brokolice právě jako zimní/ozimou kulturu. Celkem to jde, jen výnos je fakt malý. Různé květáky dokáží neplánovaně zimovat taky, jde o to, že nesmějí mít před zimou ani náznak "hlávky", rostliny samy dávají bez ochrany -15°C bez poškození. Samozřejmě jiných je -15 kus jedné noci anebo týden v kuse i přes den. To je holt riziko věci.

Jinak doporučuji k pozornosti i květáky Fioretto. Jde o lahůdkové výhonkové či "jednořezové" (one cut) květáky, sladké. Kdo okusil, koukal. Jen sehnat osivo je třeba v zahraničí (lze občas v UK, jinak spíše USA), odrůdy jsou japonské. Verze Fioretto 60 či 70 (dní) dokáží do podzimu v pohodě dorůst i z výsevů kolem začátku srpna.

Vladimíre, určitě bych ocenil i nějaký pokus u Vás. Chcete-li, napište mi na mail    m o t y l e k 1    zavinac   s e z n a m. c z. Mohu poslat semena, mám jich mnoho tisíc.

Ať vše ideálně všechno roste! Stanislav