Zima byla krutá?

Opakovaná nepřesnost. Jíl má mnohem více využitelných živin než propustná zemina (N, P, K, Ca, Mg, Fe...). Problém je v tom, že v něm nemusí být vzduch a může mu chybět dusík. Vzduch tam už asi nedostanete, částečně pomůže povrchové okopání. Dusík tam však doplnit můžete např. amonným ledkem. Já jsem si ho včera koupil proti žloutnutí broskvoní a píšou tam, že na česnek se dává 2 kg na 100 m2. Okopáním se dostane hlouběji a vzhledem k dobré rozpustnosti určitě brzy dorazí až k cibulkám.

Tak u mě to tak není. Když jsem zakládal pařeniště, tak jsem šel do jílovité půdy asi 30 cm hluboko. Potom jsem vysazoval rajčata asi jen tak deset centimetrů nad úrovní toho jílu. Ta rajčata, která byla vysazena v blízkosti tohoto jílu (cca 15 cm) a jejichž část kořenů prorostla do této jílovité půdy trpí jednoznačně nedostatkem živin- chloróza listů. Nejhorší jsou ta rajčata v rozích. Fotodokumentaci bych mohl předložit.

           Vladimír

Množství živin v jílu nedokazuje fotografie, ale chemický rozbor. To, že rostliny špatně rostou v jílu je dáno tím, že se kořeny dusí. Nad jílem se zase topí ve vodě, která jílem neodchází. Rozbor těžkých jílovitých zemin vždy ukazuje veliký nadbytek živin, jehož potenciálu se dá využít jen po smíchání s něčím propustným třeba i chudým na živiny (písek, perlit, drcená kůra, drcený papír, rašelina, kompost). Berte to jako fakt, že jíl obsahuje nadbytek živin nebo si nechte udělat rozbor. Povrch 1 gramu jílu je tisíckrát větší než povrch stejného množství lehké zeminy. Proto se z něj může uvolnit více živin než např. z písku.

Tady je na ukázku rozbor jílu (duben 2017) z naší zahrady.  Máme tam: 10 cm běžná půda, pod ní 1,5 metru jílu, pak 20 cm vrstva vápence a pod tím vrstva pískovce. Hlouběji se nám už nechtělo kopat.

Přesvědčil jste mě. Z vápence se skutečně nedá vyluhovat fosfor a draslík. To složení půdy Vám asi nikdo nezávidí.

S mojí půdou nemám vůbec žádné problémy. Nad tou vrstvou jílovité půdy mám cca 30 cm ornice a nemohu říct, že by mně tam nešly nějaké stromy nebo zelenina. Jen zkušenost z letoška, kdy jsem se snažil vysadit rajčata pod úroveň okolních záhonů a vykopal jsem poměrně úzký pruh té jílovice a nahradil ho kvalití zeminou. Uprostřed toho pruhu rostou rajčata v pohodě, na krajích mají chlorózu.

           Vladimír

Nechtělo se mi do té vaší diskuse včera vstupovat. Ten rozbor jílu je můj. Zahradu máme blízko Brna.

Jíl nemusí obsahovat téměř žádné živiny. Nebýt té vrstvy vápence, pak už by jsme tam neměli vůbec nic. Ale i v tom se dají pěstovat rajčata a brambory, když se tam zaryje hnůj. 

Holt problém je se sázením stromků - znamená to vykopat 2 metry hlubokou jámu a do ní kompost, hnůj a překatrovanou písčitou zeminu. A pak průběžně přihnojovat. Člověk si zvykne na všechno, jen z toho dost bolí záda. :-)

  ZM

Dost mě to poučilo. Já mám v půdě nadbytek živin a nesmím ničím hnojit kromě dusíku. Jíl mám jen na jiné zahradě. Přesto se u mě může vyskytnout chloróza z vysokého pH a nadbytku fosforu.

Šedivá je teorie a zelený strom života. U nás zmrzly broskve napadrť a česneky jsou jak z učebnice. Všude v okolí.