Rezavá gelovitá hmota na tůjích

Dobrý den, potřebovala bych poradit ohledně tůje. Na větvích se mi vyskytla rezavá gelovitá hmota, mám na zahradě čtyři a mám to na všech. Nevíte někdo o co jedná? A jak se toho zbavit?

Je to zimní stadium rzi hrušňové: rez žije v létě na hrušních, v zimě na jalovcích (chvojka, čínský, prostřední). To, co máte jsou "plodnice" této rzi, z nich se uvolňují výtrusy a ty jsou větrem roznášeny do okolí. Na mladých lístcích hrušní za příznivých okolností (vlhko) začnou vegetovat a na podzim se tam vytvoří oranžové skvrny.

Co s tím na Vašich jalovcích: nyní buď nic anebo ostříhat (pokud tento zásah do nich snesete). V tomto "rosolovatém" stadiu nna ni nejspíše nebudou účinné žádné postřiky.

 Jak jsem již naznačil, Vaše "tůje" nejsou ve skutečnosti tůjemi, ale jedním z uvedených druhů jalovců.

Pro hlubší seznámení se s problémem si můžete na fóru vyhledat vlákna, která se týkají rzi hrušňové: budete číst ještě zítra :-).

Josef.

Dobrý večer, dnes jsem s hrůzou zjistila to samé na našich "thujích". Je zajímavé, že větve jsou ze spodu opravdu místy úplně obalené rezavými tobolkami. Jsou napadené jen keře půdokryvné. Pane Josefe, myslíte si, že usychání některých větví je důsledkem tohoto napadení nebo ne? Něco vystříhat půjde, někde to je tak uschlé, že asi celý porost zlikviduje. Ale keře ve stráni, které tam jsou přes 80 let, tak ty bych likvidovat nechtěla. Děkuji za odpověˇ. Marcela

Ano, rez hrušňová u jalovců (skutečně nejde o "thuje") může způsobovat usychání větví. Je-li keř napaden, už prakticky nemáme žádnou možnost, jak ho vyléčit. Případné postřiky pomáhají jen jako prevence před novým napadením (provádějí se koncem léta a během podzimu, kdy se z listů hrušní uvolňují letní výtrusy). Je-li rez uvnitř jalovce, zůstane tam "na věčné časy". Naštěstí se ložiska uvnitř větví nešíří tak rychle, takže napadené jalovce mohou i se rzí žít dlouhou řadu let. Odstranění uschlých a nejvíce napadených větví keřům pomáhá prodloužit život. Přímé nákazy sousedních keřů se nemusíme bát, protože výtrusy z jalovce se mohou přenést pouze na hrušeň a naopak. Co se týká řešení, odpověděla jste si sama: Co půjde, to vystříhejte, čeho vám bude líto, to nechte žít, dokud to bude alespoň trochu zelené. Mezitím postupně dosazujte nové jehličnany (jestliže je tam chcete) a pokud jsou v okolí napadené hrušně (a tedy i riziko opakované nákazy nových jalovců), raději místo jalovců použijte jiné cypřiše (např. rod Chamaecyparis ap.).

Reeve, s Vaším příspěvkem souhlasím, až na poslední větu.

Upřesněte, prosím, které "cypřiše (např. rod Chamaecyparis ap.)" máte na mysli, když je doporučujete jako náhradu za plazivé a keřovité jalovce napadané rzí hrušňovou (tedy jalovce typu tamariscifolia nebo přitzeriana). Děkuji.

Josef.

Některé kultivary Ch. pisifera mají nízký (téměř "plazivý") vzrůst, Nižší mohou být některé z kultivarů Ch. obtusa a dokonce i Ch. lawsoniana (mám je sice "v oku", ale jejich názvy zpaměti neznám).

Myslím, že se bochníkovitý tvar nízkých cypřišků hrachonosných typ filifera nana (Sungold apod. jak píše Lída) nedá nijak srovnávat s uvedenými jalovci. Kromě naprosto odlišného charakteru růstu to je i jejich nesrovnatelná rychlost růstu: to, co zaroste plazivý jalovec za rok, nezaroste tento cypřišek ani za tři roky (neboli: musel byste vysadit cca 4* více sungoldů, aby Vám srovnatelně pokryly plochu).

Obdobně v uváděnými cypřišky tupolistými - Chamaecyparis obtusa (Nana Gracilis a tisíce dalších zakrslých odrůd původem z Japonska): opět nesrovnatelný charakter růstu, tvar, rychlost růstu a v neposlední řadě i cena.

Z Lawsonových cypřišků by se pro tento účel (náhrada keřovitých jalovců výšky okolo 2 m) daly využít např. Tharandtensis, Th. Caesia, Globus apod. - ale opět s výhradou naprosto odlišného charakteru růstu.

Lídou uváděné plazivé jalovce samozřejmě beru jako plnohodnotnou náhradu za jalovce napadané rzí hrušňovou: stejný charakter růstu, obdobný vzhled, obdobná rychlost růstu, cena apod.

Samozřejmě je (kromě jalovců) pro půdní pokryvy možné využít např. ještě mikrobiotu - Microbiota decussata. A to je z možných plnohodnotných náhrad vše.

Josef.

S tím růstem máte nepochybně pravdu. Ovšem pokud jsou v okolí silná ohniska nákazy na obou hostitelských dřevinách (na jalovcích i na hrušních), bude vysazování nových jalovců jen pokračováním začarovaného kruhu. Pár let sice porostou, pak ale začnou vinou rzi prosychat... a může se začít znovu. (Abych se přiznal, já vůbec tyhle cypřišovité nemám extra v lásce, takže bych svah zpevňoval čímkoliv jiným než zrovna jalovci či cypřišky).

Dobrý večer, co byste mi tedy prosím poradil?! Nějaké typy sice mám, nechám si ale ráda poradit, abych měla nad čím přemýšlet. Budu muset zlikvidovat dvě poměrně větší plochy. Na jedné potřebuji opravdu keříky plazivé, aby nerostly moc do výšky, protože je tam umístěné zahradní osvětlení a některé koule jsou téměř u země, místo je dost osluněné. Na druhé ploše je velký svah, rostliny mohou růst i do větší výšky, místo je převážně ve stínu. Děkuji za rady. Marcela

Jalovce lze vysazovat, ale ne hostitelské druhy pro rez. Uváděné J.horizontalis a J. communis nejsou hostiteli rzi hrušňové!          Lída