Vysokokmen

Tak to je potom jasná situácia, dajte to na A-2-kách (alebo aj na MM-106 či MM-111 a zasadiť hlbšie). Ja mám Topaz na A-2, ale neviem či som vôbec niekedy videl Rubinolu či Admiral naštepenú na A-2-ke, asi nie.

takže by strom vysokokmen nemusel mít vůbec podnož? To mi nejde do hlavy, ale kdyby to fungovalo, bylo by to fajn.

Teoreticky to možné je, ale odrůdu byste musel namnožit z řízků jako třeba rybíz. A zrovna jabloně tak příliš ochotně nezakořeňují. Namnožení podnoží a jejich naštěpování je mnohem efektivnější.
   Taky lze předpokládat, že slaběrostoucí odrůdy nebudou mít jako pravokořené pro vysokokmen dostatečně vitální růst kořenů. 

Mně se osvědčily moje vlastní semenáčky, které vysadím na místo, dopěstuji je na potřebnou výšku, očkuji je žádanou odrůdou (nebo roubuji). Většinou ženou do výšky, zarazím je řezem, pak se rozkošatí a rodí o 106! J.

Takto vypadají založené vysokokmeny určené k expedici.

V.

Pěkné stromy! Kolikaleté jsou? Odhaduji nějakých pět let od naočkování u země. A za kolik se takovéto stromy prodávají? (Obvod kmene odhaduji tak na 8-10 cm, nebo i více?)

V uplynulých tádnech jsem okolo několika polních cest (v různých katastrech) viděl vysazené vysokokmeny, ale ty se těmi vašimi naprosto nedaly srovnávat, odhaduji, že věkový rozdíl činil tak dva, tři roky.

Josef.

Nejsou moje, jsou kamaráda. Věk zhruba odpovídá vašemu odhadu, obvod je u toho průsvitného na kraji hromady 16-18, ale prodává i 10-12.

Cenově to má podle odrůdy a síly kmínku 1000-1800 za prostokořené. Balové jsou s příplatkem. 

Nojo, vzniká spousta hurá výsadeb nejlépe za evropské prachy s mizerným materiálem a bez následné péče. Jednu takovou alej mám v místě svého působení. Nabízel jsem se, že ji zdarma ořežu. Padlo to, protože se nenašel nikdo, kdo by po mě uklidil větve.

V.

Na oko i pro zákazníka velmi hezké stromky. Velké ale. Před vstupem do Unie platil předpis, že prodávané ovocné stromky mohly mít korunku maximálně dvouletou. Starší se nesměly prodávat, takže starší se většinou zlikvidovaly. Oni, ty kdo dělali tyto předpisy zase tak padlí na hlavu nebyli. Věděli, že pro plody, úrodu, tedy kvůli čemu se pěstují stromky, starší korunky dobré nejsou. Tyto starší stromky jsou hezké, takže na okrasu, třeba pro obec, nebo pro náročného zákazníka. Užitek je až ve druhém sledu. Přesazení prostokořenného stromku je pro stromek velmi radikální zásah a může se z toho vzpamatovávat hodně dlouho. Troufám si tvrdit, že po čtyřech, pěti letech zasazený klasický stromek a tento budou co do velikosti srovnatelné a do výnosu ovoce bude napřed právě zasazený ten klasický. A pět let u stromku není nic. P

Zapomněl jsem dodat, přesazení prostokořenného stromku je pro stromek radikální zásah, ale pro mladý, který prodávají školky je bezproblémový a stromky velmi rychle rostou a prospívají i po přesazení. Čím starší, tím může a mívá stromek více problémů s ujímáním, následným růstem atd.P

Přesně tak.

A ještě je potřebný důrazný povýsadbový řez, to ovšem málokdo udělá.

Lidem co takové stromky kupují říkám KLÁDAŘI.

Prostokořenou sadbu mám rád, protože vím co kupuju. Vidím zdravotní stav kořenů (agrobakterium, nekrózy ap.) S prostokořeným stromem se musí ale umět zacházet. Tzn. vyorat, založit a co nejrychleji zasadit. Alejový strom je dvakrát přesazovaný, takže má rozvětvenější kořenový systém. Krorunka je řezaná na krátko, můžete klidně odstranit 2/3 jednoletého dřeva a zbyde solidní základ na korunu. Ono ani nejde o to jak je strom skutečně starý, ale jestli jsou kořeny a nadzemní část fysiologicky mladé (tzn. zmlazované). Nehaňte prosím práci druhých a zkuste také něco kvalitního vytvořit.

V.