Výsledky roubování 2017 - horké jaro

Máte v tom letošním horkém jarním počasí také tak mizerné výsledky dubnového roubování? V JČ nejsem sama, komu rouby za kůru postupně zasychají, byť již v květnu vykazovaly myší ouška. Málokterý vydržel a roste, přestože stromy jednou až dvakrát týdně (pokud neprší) důkladně zalévám.

Konkrétně ty mé rouby nebyly nijak tenké, nařezané byly v lednu a dobře uskladněné v kamenném sklepě zůstaly nenarašené.

Stejný neúspěch pozoruji u velkých stromů, kde jsem roubovala při okraji koruny, i u několikaletých semenáčků (které postupně vysazuji na mezích).

Naproti tomu rouby (z Holovous) roubované za kůru v květnu se mají ve většině čile k světu. 

Já přeroubovával jednu jabloň a ryngli. U jabloně - 4rouby na terminál za kůru, vypadaly že se ujaly všechny, ale 2 zaschly. U ryngle 3 rouby na terminál, taky to vypadalo že se ujmuly všechny, ale roste jen jeden. Ale ještě by mě zajímalo, jak co nejlépe ošetřit kůru po roubech co se nepřijaly. Poradíte někdo? Díky. A.S.

Moje letošní roubování jabloní, hrušní a třešní, vše výhradně kopulací, bylo úspěšné přibližně ve 30%, v dalších 30% se na roubech začaly rozvíjet lísty, poté rozvíjení ustalo a stav s polorozvinutými listy trvá beze změny dodnes, u dalších 30% se rouby neujaly vůbec a na zbylých 10% se na roubech namísto listů rozvíjejí v nebývalém počtu malá květní poupata, která se snažím průběžně odstraňovat. Podivné chování roubů si vysvětluji nízkými teplotami ráno, zejména posledním ranním květnovým mrazíkem a vysokými teplotami přes den. Loni jsem měl úspěšnost roubování téměř stoprocentní.

Já jsem letos s rouby vcelku spokojený, u švestek a rynglí roubovaných v březnu kopulací úspěšnost cca 70%, teď mají výhony na roubech 20-30cm - až se mi zdá, že to budu muset zaštípnout. Přerouboval jsem starou hrušku která neměla dobré plody a z 27 roubů za kůru v květnu rostou úplně všechny - to se mně ještě snad nestalo.

Abych se jen nechválil jak mi to jde, tak jsem v březnu kopulací narouboval na okraj koruny Matčina jabloň neznámého původu rostoucí v mlází, kterou si pamatuju z dětství, že měla vynikající jablka. Z umírajícího stromu jsem vylovil materiál na všehovšudy 5 roubů a chytly se dva a z toho jeden roste a neroste. Prostě, když člověk opravdu o něco stojí, tak se to nedaří, a to by afinita u jabloní měla být snad nejlepší...

Stromy jsem nijak nezaléval, nechávám to na Matce přírodě.

Matka-často krkavčí, napájeti nestačí. Já užívám i zavrhovaný rozštěp -při větší síle podnože dám vedle roubu, na kterém mi více záleží jinou sortu, zvětším šanci na ujmutí alespoň jedné, rána se dobře hojí, s rouby je při samotné aplikaci lehčí práce, drží v tom svěráku...SPCH

Výsledky roubování a horké jaro. Vždyť před měsícem mrzlo, až praštělo (450 m/m).
Taky jsem se už obával, že snad letos nikdo nic nerouboval.
Rouboval jsem hrušky, mišpule, višně, jabka a slivoně. Většinou silnější podnože na místě. Taky jabloňové semenáčky, proutky (abych se jich zbavil). Jak je to s ujímáním? Asi vždycky jinak, než čekám. Ale vždycky se na roubovance vrhnou škůdci (mšice a různé housenky), a víc než čekám. Například mišpule by neměla mít škůdce a jak jí housenky žerou! Ale letos jsem jim dal, nechal jsem je, ať si to vyřídí sami. I s vodou. (Taky jsem byl v poli ječmene a viděl jsem dlouhé pukliny v půdě, do kterých jsem někde strčil i pěst.)
O mišpulích jsem už napsal. Hrušky mi vždycky rostou první rok mizerně (ty, které pak ulomím, mizerně i druhý rok, taky bodrušky jsou velká posila a letos i mráz), ale chytily se vždycky. Tak snad i letos. Jabka jsou nejsnadnější. Proto mě Admirál s láskou a pečlivě odebraný a uchovávaný, zlobí. Rouby se mi jevily bezvadné. Možná proto některý roub i vůbec nechytne. To se mi u slušného jabloňového roubu nestalo už dlouho. Výhonky některých jabloňových roubů sjely housenky na pahýlky a mšice na malé květáčky. (vsuvka mšice: vyzkoušel jsem i biologický boj, na malé Pýše Avalónu, kde se objevily mšice, přidal jsem několik larev sluníček, druhý den nebyly ani larvy, ale ani mšice,) Silně vzrůstná višeň asi poroste, tenké skleňovky od silnice neporostou. Slivoně jsem si nechal nakonec. S rouby jsem zacházel moc špatně (několikrát jsem je vyhraboval kvůli jiným roubům a proležely cca 3 týdny jen tak na zemi, mezitím jsem je vypral, ale nerouboval), ani jsem je už nechtěl roubovat. Měl jsem pěkné, silné „klacky“ z mladé žluté ryngle a pokroucené, kraťounké  „chlupy“ ze starých „švestek“ z okolí. Nakonec jsem na slivoně také vyrazil. Asi tak 10 dní po opadu květů domácích švestek. Ořezal jsem rynglový semenáč a připravil první roub ze žluté ryngle. Ale ouha, kůra držela jako přilepená, vztek a lítost. Tak jsem seříznul špičku roubu do špičatého klínku a naklepal za kůru nůžkami Rostex (kultovní nůžky). Natloukl jsem takto cca 15 roubů. Všechny rostou (mají pěkné výhonky) a vyrašily skoro všechny pupeny. Když jsem si odpočinul (duševně), vyrazil jsem i na další slivoně (rouby si hověly v trávě). Z jedné staré roste úplně všecko, z druhé asi polovina (to mi stačí). Pak jsem ještě dal ranou žlutou blumu a Krkonošské pávče. Nebyly to ty nejhorší rouby, ale u těchto výhonky nemám, jen mrňavé růžičky lístečků. Tak to nevidím dobře. Jinak réva kvete a tak zase příští rok. JG

Doplnění a oprava mého příspěvku z 15.6. Mišpule jsem nerouboval. Narouboval jsem jen jednu. Nějak se mi připletl proutek z jabloně a tak dál jen jabko na hlohu (zvlášť vhodná kombinace pro pěstitele pravokořenných jabloní nebo mimořádně chudé půdy ). JG

To já jsem letos narouboval 3 rouby mišpule na hloh kopulací. Všechny se ujaly, jeden mi sežral srnec a ze zbylých dvou budu letos sklízet. Na obou je po jednom plodu a přírustek kolem 30 cm.

Pokračování, druhá fotka.

Pokračování, naklepávaná ryngle (jen 12 ks).