Výsledky roubování 2017 - horké jaro

K zalévání - co to píšete za nesmysl? Chcete říct, že v létě rostliny nepotřebují vodu, protože ji nepřijmou? Už jenom fakt, že pokud zaliju odpoledne, zůstane mokro až do dopoledne druhého dne, takže rostlina má celou chladnou noc na to, aby tu vláhu zpracovala, využívá jednu část vašeho tvrzení, a zároveň vyvrací tu druhou.

A zalívat, když prší se chodí proto, aby se pořádné provlhčila horní suchá vrstva a déšt se měl šanci díky tomu vsáknout co nejvíc ke kořenům.

Výsledky roubování jsou podobné jako v jiných letech. Meruněk (v únoru koupulací) se ujalo tak 50%, třešní taky, ostatní mají výsledky lepší. Letos pozoruji u peckovin víc roubů, které začaly rašit a pak zaschly (umrzly?). 

Perlička - začátkem června - před 2 týdny jsem likvidoval nespotřebované rouby (zapíchnuté do země ve stínu). Na zkoušku jsem jich pár naštěpoval za kůru. Zatímco jabloně stěží ukazují zelenou špičku, švestky za těch pár dní narostly neuvěřitelně. Kdyby mi to někdo ukázal, neuvěřím mu. Mízy bylo dost, dny teplé. Patrný je i tvořící se kalus. Zamazáno - jako ostatně všechno - Tervanolem. Rouby byly nařezané v prosinci, ale soudím, že podobný výsledek by mohl být i s letošními polozdřevnatělými letorosty

Nechci a neříkám nic takového, že rostlliny _v létě_ nepotřebují vodu. To mi podsouváte vy. Přečtěte si, prosím, můj příspěvek (Efs) ještě jednou a pořádně. Píši o tom, že rostliny nepřijímají dobře vodu za horka a hlavně za nízké vzdušné vlhkosti.

Ony ji asi přijímají, ale - jak píšete - mají zavřené listové průduchy, protože vodou v horku šetří. Zalejete-li rostlinu povadlou suchem, narovná se i v horkém dni. Zalévání večer sice šetří vodu, ale podporuje rozvoj houbových chorob.  Aspoň mi to říkal zahradník v Kalifornii, když jsem se ptal, proč se trávníky kropí zásadně za největšího vedra, kdy se část vody vypaří dřív než dopadne na zem.

A já znovu říkám, že to je nesmysl. Za horkého léta rostliny vodu přijímají velmi dobře. Zalejte povadlé rostliny a velmi rychle se vzpamatují. Pravda je pouze to, že mají zavřené průduchy, a to proto, aby vodu méně vypařovaly.

Pro me byl tento rok velice spatny. Slivone, jablone tak na 90%, tresne 100%, merune 50%. Co byla absolutni katastrofa byly broskve. Zatimco loni jsem mel asi 80% uspesnost, tak letos se z 25 podnozi ujaly 4, a to jeste 3 byly mandlone. Rouboval jsem kopulaci a do rozstepu v polovine dubna a neuspech pricitam studenemu pocasi.

Slivoně a meruňky jsem rouboval kopulací v první polovině března.Ze cca 100 roubů se neujaly pouze 2,takže 98 %- ní úspěšnost považuju za nejlépější ze všech mých dosavadních pokusů.

Toto je můj poslední letošní jarní roubovanec z 2.6. Už má poupátko. Roub byl zakrytý sáčkem asi dva týdny až do venkovní teploty 32 st. Na roubu je čípek, není ošetřen voskem.

Dobrý den. Po přečtení reakcí si dovolím i já přijít s trochou do mlýna. Za 1) pánové nepíšete z které oblasti jste-to má pak příspěvek poloviční hodnotu.

Neplatí pro ctěné matadory jako pan Vysloužil, těch si považuju a pamatuju z kama jsou.

Za 2) u nás v Uh.Hradišti často přichází hned po zimě krátké léto (falešné) a přes den je hic. Pryč jsou dávno roky kdy zem byla na jaro samé bláto a nedalo se všude jít ven.  V.Klaus má paměť na prachy ale přírodu ani neumí vidět -prý oteplování není...

Já jsem letos dost rouboval jabloně za kůru a to začínaly dny s teplotou 20st.C i víc-závěr března. A když slunce takto pálí na roub s tmavou kůrou... co to může udělat..? Moje rada: dávám stínící ALplech-přesněji duralový(tenký 0,5mm)  přišrubuju ho dvěma vruty 1cm délky akučkem. Plech mám ohlý aby měl hranu nebo oblouk. To aby se ve větru netřepal a roub nepoškodil. Z asi 25 roubů se nachytil jeden.

Tibor z Uh.  220m.nm