Vretenovité zákrsky



Ivan Hlavatý - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (4384) - 234.143 (?)
13.8.2017 13:05
Čo sa týka hrušiek, tie rastú (väčšinou) predsa len bujnejšie než jablone, a to aj v prípade dulových podpníkov. Udržať ich výšku do 2-2,5 metra je problematické. Výhodou dulových podpníkov je skorší nástup rodivosti. Nevýhody sú zrejmé, o nich sa netreba rozpisovať. Rodivosť na duli býva niekedy až extrémna a potrebná je prebierka. Na foto 1 je Konferencia, na foto 2 Nojabrskaja, obe na duli. Ak nechcete, resp. si z priestorových dôvodov nemôžete zapestovať vysokokmeň, tak je pri hruške vhodným tvarom štvrťkmeň na semenáči, tvarovaný štíhlejšie a udržiavaný do výšky 4-4,5 metra (foto 3 - Lucasova, foto 4 - Boscova, tá ešte "vo vývoji"). Nezaberie veľa miesta a pri dobrej starostlivosti nie je problém dosiahnuť úrodu cez 100 kg z jedného stromu. IH




Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2   
                  
víítek - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (573) - 6.16 (?), 17.2.2012 21:18

Ano, napsal jsem to příliš obecně. Tvarů se nabízí několik. Každý má své výhody i nevýhody.

Pokud budu chápat vřetenovitý zákrsek tak jak ho interpretuje zahrádkář Jerome :  (širší vřeteno na středně bujné podnoži s výškou kmínku cca 50cm a celkovou výškou okolo 2m), příde mi spodní patro příliš nízko.  U štíhlých vřeten s podstatně kratšími větvemi se v současné době doporučuje výška kmínku okolo 90 cm, jinak se ovoce válí po zemi a nelze udržovat příkmenný pás. Jestli ale rád vyvazujete, nebude to problém...

Osobně bych dal přednost volně rostoucímu zákrsku. Taky mám rád koruny s terminálem.

Pokud bych chtěl experimentovat a přiblížit tvar vřetenu, zkusil bych aplikovat řez "Na klik"

1. Kmínek pro širší korunu bych v případě bujné odrůdy vytáhl na 1m

2. Pak bych založi cca 6 vodorovných větví. Ty bych udržoval řezem v jednoletém dřevě, kdy větve tolik nesílí vůči kmínku a nemusejí se obměňovat. Pod tyto větve bych možná vyrobil konstrukci, která zabrání jejich ohnutí.

3. Nad těmito větvemi bych udělal tzv. okno. Tzn. 50 cm vyholený kmínek.

4. Nad oknem bych na kmeni pěstoval jen mladý obrost. Něco na způsob řezu pillar. Odplozené dřevo bych seřízl na čípek, z něj vyroste letorost zakončený květním pupenem...

Nechci vám ale nic vnucovat. Na dotaz jsem zareagoval trochu kontraverzně, aby se trochu rozjela diskuse.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 134.38 (?), 20.2.2012 15:33

A čo tá spomínaná trojmetrová vzdialenosť pri zákrskoch na podpníkoch MM106? Stačí? Nebude to vadiť vo vyššom veku?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
víítek - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (573) - 6.16 (?), 20.2.2012 16:28

Zákrsky na středně bujných podnožích se sázely na 2-3 m v řádku a 4-5 metrů meziřadí. A to se počítalo s průjezdností pro traktor.

Musíte vzít v úvahu používanou mechanizaci, odrůdu, půdu, závlahu...

Třeba spurtypy (Redcap) by na MM106 na nezavlažovaném pozemku snesl "vřetenový spon".  Rubín bez raně letního řezu na MM106 by dokázal pozemek zatáhnout.

Výhoda stromů s terminálem tkví v tom, že když už nejde pustit do šířky, můžete zvášit korunu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 25.2 (?), 11.8.2017 17:06

Ano, ale spon byl i s podnožemi M9, ve sponu 150x 400 cm. Dokonce ing. Brabec tyto sázel na metr od sebe v řádcích.  Kromě Zetoru Major se většinou používaly PF 67. Většina výsadeb byla v tzv. intenzivním pěstování a tedy s obmněnou po deseti letech. Palmety byly výborným způsobem pěstování, lepáže spíše pro zahrádkáře a ovocné živé ploty.  

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 25.2 (?), 11.8.2017 17:15

Ochrana a výživa, je u těchto způsobu odlišná od polokmenů a vysokokmenů, díky jiné stavbě kořenového systému. Vyžadují po celou dobu zajištěnou oporu kůlem, vzhledem k mělkému kořenovému kotvení, herbicidní pás pod obvodem koruny, zvýšenou potřebu přihnojování. Zimní i letní řez.  Za tuto starostlivost se vřetenové zákrsky odvděčí snadno dosažitelnou úrodou ovoce v mnohem větším oběmu než to dokáží dnes sloupovité tvary, 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
Ivan Hlavatý - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (4384) - 234.143 (?), 13.8.2017 12:20
Ja mám v záhrade rôzne tvary stromov jabloní (pestujem cca 35 odrôd) - od zákrpkov až po polokmene. Niektoré z nich ťažko jednoznačne zaradiť, sú tak trochu prechodné (pyramidálny zákrpok, štvťkmeň so štíhlou korunou a pod.). Väčšinu stromkov mám ako nízke tvary na podpníkoch M9 a M26, do výšky asi 2-2,5 metra. Výhodou je rýchly nástup do rodivosti a pohodlie pri prácach zo zeme (rez, prebierka, postreky, oberanie), tiež veľkosť a vyfarbenie plodov.Treba ale rátať s kratšou životnosťou stromkov, skorším dozrievaním, nutnosťou opory, okopávania a závlahy. Pre mňa osobne sú najvhodnejším kompromisom jablone na MM106 v tvare štvrťkmeňov, s výškou do 4 metrov. Úroda z takéhoto stromu bežne dosahuje 100kg i viac. Závisí samozrejme aj od rozlohy a polohy záhrady, konkrétnej odrody a osobných preferencií aký tvar so zvolíte. Na fotkách sú na ukážku niektoré moje jablonky, štvrťkmene na MM106 resp.MM111 sú zaradené ako posledné (2 fotky nie sú z tejto sezóny). IH












Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
Ivan Hlavatý - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (4384) - 234.143 (?), 13.8.2017 13:05
Čo sa týka hrušiek, tie rastú (väčšinou) predsa len bujnejšie než jablone, a to aj v prípade dulových podpníkov. Udržať ich výšku do 2-2,5 metra je problematické. Výhodou dulových podpníkov je skorší nástup rodivosti. Nevýhody sú zrejmé, o nich sa netreba rozpisovať. Rodivosť na duli býva niekedy až extrémna a potrebná je prebierka. Na foto 1 je Konferencia, na foto 2 Nojabrskaja, obe na duli. Ak nechcete, resp. si z priestorových dôvodov nemôžete zapestovať vysokokmeň, tak je pri hruške vhodným tvarom štvrťkmeň na semenáči, tvarovaný štíhlejšie a udržiavaný do výšky 4-4,5 metra (foto 3 - Lucasova, foto 4 - Boscova, tá ešte "vo vývoji"). Nezaberie veľa miesta a pri dobrej starostlivosti nie je problém dosiahnuť úrodu cez 100 kg z jedného stromu. IH




Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
1,  2   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika