Soumrak zahrádkaření?

No, plošné soudy jsou prostě nesprávné (podotýkám, že nemám bazén:-).

Bezohlednost a sobectví nejsou determinovány tím, "kdo na to má", "nebo nemá", ale štábní kulturou a výchovou. Peníze ještě nikoho samy o sobě nezkazily, pouze odkrývají, u špatných lidí tu horší stránku jejich Já. Chudý blb a sobec není o nic méně nebezpečný než blb bohatý.

Stejně můžete argumentovat tím, že někteří lidé nemají problém vlastníkovi nové sekačky hodit přes plot do trávníku kramli, nebo kámen, "aby byla legrace". Prostě lidská blbost je jedinou nekonečnou veličinou v našem konečném vesmíru.

Snobizmus a sobectví mají ve společnosti konstatní úroveň výskytu, není to naivní, ale i výzkumy chování ukazují, že lidská bytost je v podstatě altruistickou. 

Pokud by lidé měli být stále horší a horší, civilizace by již dávno neexistovala. Na špatné mravy nových generací a zbohatlíků se žehralo již v antice...:-))

Plošné odsuzování a posuzování té, či oné skupiny lidí nevedlo nikdy v minulosti k ničemu dobrému.

Alí máte naprostou pravdu, "blbost" si nevybírá mezi majetnými nebo nemajetnými, dokonce ani mezi těmi s vyšším vzděláním a nižším vzděláním a tak bychom mohli pokračovat a dělit další různé skupiny a "podskupiny". Důležité je, co má který člověk "v duši" a podle jeho přístupu k daným věcem a tématům se to dá trošičku odhadovat. jinak mě ale opravdu přímo štve, když lidé mají krásně udržovaný dům, zahradu... a hned za vrátky, u plotu roste plevel, je suť, prostě binec. Pravda, o něčem to vypovídá, ale štvalo mě to dřív, štve mě to i teď, ale je mi to houby platné, viz Váš "rozbor"-blb, sobectví, antika... M.R.

Máte pravdu. Navíc to neplatí jen na úrovni generací nebo skupin, jedinec sám o sobě se věkem a zkušeností mění. Někde jsem četla citát, nepamatuji si, bohužel,  autora... Přesvědčení, které o sobě mládež má, totiž že by všechno zařídila a vyřídila lépe, než to předvádělo to neprobudilé lidstvo před ní, je nejen nesmírně sebepřecenivé, ale také - a to hlavně - krásné a povzbudivé.

V roce 1990 jsme jezdili do vídně kde jsme načerno pracovali, dělali jsme právě takové zanedbané zahrádky.Tam lidi našli dobrou práci a dobře placenou, na co by teda ještě dřeli na zahrádce, nechají si to udělat.Náš vedoucí zahradník vždy zašel do počítačové firmy, tam vzal adresy a už se pracovalo.Na nákladák naložili stroje a materiál.Taky jsme s ním odváželi roští do lesa na shnití.Já dělal jen to, co mi nařídili.Domácí dělal navíc správce domu.Měl to do důchodu, zdarma bydlení a vodu, to je dobrá věc.

Vyrostla jsem v paneláku. Útulnou zahradu s plaňkovým plotem měl můj děda. Taky králíky. To pnutí, že mám jen lodžii! Všechno bylo u mě v paneláku zelené, sázela jsem náletové stromky z okolí kolem domu... Konečně s vidinou malebného důchodu bydlíme ve starém domě se starou zahradou na okraji vesničky střediskové. Splněný sen? Cha! Sousedův syn se chystá předělat domek po prarodičích na moderní bydlení a zároveň montážní dílnu na auta. Starousedlíci mají ty zmiňované grily a já se pomalu bojím rozdělat v létě ohýnek a opékat buřty. Kde byl konec obce, roste místní Beverly, sen mladých (?). A pokud jde o Rakousko a jeho upravené pozemky- něco o tom vím. Stalo se mi, že jsem tam nějakou dobu pravidelně jezdila. Ta jejich dokonalost se mi brzy zprotivila a s úlevou jsem se na naší straně hranic koukala, jak je u nás stále co vylepšovat. U nich ne, už se jen nudí, mají všechno. Když třeba z vlaku zahlédnu nějaký opuštěný pozemek, jak píše Radouš, nelituju, baví mě ty skryté možnosti. Líto je mi starých opouštěných domů, které ještě mohly sloužit. Co je asi na jejich půdě, ve sklepě? Jó, fantazie, mocná čarodějka. 

Politickou hlášku jsem si neodpustil, ale já jsem nezačal... U nás dokonce vznikají nové soukromé sady. ne na velkých výměrách, kolem 2 000 metrů ale jen za poslední dva roky vznikly dva. Je tu jiný problém. Já sám mám zahradu 3 251 metrů na okraji okresního města. Ještě před deseti lety byla v polích... Dnes z jedné strany 21 rodiných domů, a z druhé strany pole. Paradoxem je, že majitel sousedního pozemku 1 890 metrů jej chtěl proměnit na zahradu a oplotit, ALE NESMÍ, protože pozemky jsou územním plánem vyhrazeny jako "PROSTOR PRO VEŔEJNOU ZELEŃ A ZAHRADY" a jako takový musí být veřejně přístupný... A to je přece taky POLITIKA!!!

           Mirek 821

Loni jsem byl poprvé u rodiny na Sicílii. Sestra od ženy se tam provdala a je konečně šťastná, že si našla muže, kterého hledala. Jeli jsme tam k nim na 14-ti denní návštěvu autem s manželkou a dětmi. Tím, že jsem tam byl autem tak jsem toho více objel a prohlédnul si krajinu a řekl bych, že jsou na tom na vesnicích hůře než my. Manžel od švagrové má vlastní cukrárnu ve městě a dělá tam a pracuje celé dny. Kousek od cukrárny koupil nový byt kde žije s rodinou. Architektonické pojetí jejich nových bytů je mnohem dál než naše. Řemeslo a cukrárnu převzal po otci. Ten mu to předal jako nejschopnějšímu svojemu synovi. Ostatních 6 sourozenců pracuje ve městech a zde bydlí na bytech. Starý otec, když podnikal vytvořil určitý kapitál, za který koupil na vesnici dům. Ten spravil a zahrada je jeho koníčkem. Má zde hroznové víno a malý sad s fíky, olivami a pistáciemi. Každý víkend se zde schází celá rodina. Všicni přijedou z města i s vnuky na venkovskou chalupu. Otec zajistí a financuje všechno pití a jídlo pro celou rodinu. Tím rodina drží částečně po spolu. Částečně z toho důvodu, že nemá komu předat usedlost a nemá kdo v tom pokračovat. Nikdo nemá čas a nemá jak se uživit na vesnici. Jeho spásou jsou snad vnuci. Ti jsou sice výborní fotbalisté ale řemeslně leví. Šel jsem si se starým otcem popovídat o zahradě ale moc jsme si toho rukama neřekli. On neuměl česky a já italsky. Angličtinu by mu hrdost nedovolila. Nevím proč ale je to pro ně nějaké ponížení. Germána uznávají. Na mojí oktávku řekl, že je to velice dobrý VW. Šel mi do garáže ukázat vozidlo pod bílou plachtou. Když jí odhrnul byl tam Lamborgini ale traktor. Viděl jsem jak je na něj pyšný a jak spokojený, že tuto značku znám. Ale ten traktor byl technický středověk což jsem nedal na jevo. Večer udělal sicilské speciality a vytáhnul svoje víno. Půl hodiny jsme večer spolu seděli u sadu a vykládali. Nevím o čem hovoři ale vždy něco italsky řekl a ukázal do sadu. Já jsem pokýval a řekl česky, že mne překvapuje, že nešetří pitnou vodou když je všude tak vyprahlá zem. On pokýval a zase řekl něco italsky. Já odpověděl, že se mi nelíbí, že na zahradě se povalují po vnucích prázdné PET lahve. On pokýval hlavou a zace něco říkal. Pak přišla svagrová a přeložila mi, že se otec ptá jestli jsem z jeho výkladu pochopil jak se pozná, která pistácie už je zralá. Řekl bych, že už jsme o něco dále než oni. Asi v nás ten germán trochu pozitivního zanechal. Chováme se k přírodě hrozně ale oni ještě hůře.

Dost zajímavý příspěvek

Předpokládám, že jeho pisatel má jistě ještě někde pro sichr uložené osvědčení o rasové čistotě nebo aspoň vysvědčení z Kuratoria.

Vzhledem k tomu, že minulý týden byla v zahradnictvích kolem Prahy cca polovina ovocných stromkô z nabídky již beznadějně vyprodána, tak bych to zase tak černě neviděl