"Skleněná" jablka

Prosím o radu: na stromě mám již předchozím uživatelem naroubovány dvě odrůdy jabloní, přičemž jedna rodí vyborná (červeně žíhaná) jablka a druhá obrovská žlutozelená. Tato odrůda je poměrně citlivá na hnilobu a dost opadává. Letos se tato žlutozelená jablka urodila, tak jako každý rok, ale navíc jsou takřka průsvitná - různě velké části jablek jsou proti světlu takřka "sklaněná" (průsvitná). Tato část je ale tvrdá, nedeformovaná a sladká. Je to jakoby promrzlé, ale teploty zatím neklesly pod 7°C. Může se jednat o chorobu? Je takto postižené jablko zpracovatelné (mošt)? Děkuji

Dobrý den. Zřejmě se nejedná o chorobu, ale o fiziologickou poruchu plodů, které jsou některé odrůdy náchylné. Říká se jí Sklovitost jablek. Porucha vzniká v době kdy jsou plody ještě na stromě a podporuje ji rychlý nárust plodů po deštích, které nastaly po období sucha. Podporuje ji i nadměrné hnojení dusíkem, či absence vápníku v plodech. Větší výskyt sklovitosti připadá na roky, jako byl ten letošní. Možnou ochranou je uložení plodů asi na týden do větraného prostoru při teplotě do plus 20st. Pokud sklovitost zmizí, dají se plody v kratším období skladovat. Pokud ne, je vhodné je zmoštovat. Hezký den.

Je to tak. Sklovitost je choroba stromů, které mají málo jablek - buďto mladé, nebo zrovna vynechávající. Až se strom rozplodí, nemoc se povětšinou vyskytovat nebude (nebo jen v těch neplodných letech).

     Podle mých poznatků je sklovitost jablek zaviněna nedostatkem vápníku pro plody. Jak je psáno výše, objevuje se zpravidla na stromech, které bujně rostou (příčinou bývá buď nadbytek dusíku v půdě, nebo příliš silný řez v době vegetačního klidu). Občas se projeví i na ostatních stromech a to i v širokém okolí. Je to proto, že nedostatek v příjmu vápníku může být zaviněn neobvyklým počasím, buď je moc mokro, nebo naopak sucho, z toho důvodu se může porucha příjmu vápníku projevit i na půdách dobře zásobených vápníkem. Jediná pomoc je několikrát opakovaný postřik na list a hlavně plody asi 2% roztokem chloridu vápenatého (prodává se tekuté listové hnojivo, kde je chlorid vápenatý obsažen asi 25%, ale je neúměrně drahé). Někdy se doporučuje postřik ledkem vápenatým ve stejné koncentraci (lze koupit jako jednosložkové granulované hnojivo za rozumnou cenu), ale s ním nemám právě nejlepší zkušenosti, patrně proto, že obsahuje též dobře dostupný dusík a následně podporuje bujný růst i v pozdním létě. Jo, kdyby se tak někde dalo zjistit, kde sehnat za rozumnou cenu chlorid vápenatý přiměřené čistoty... Pro velkovýrobu není vůbec drahý, používá se i do směsí solí na odstranění náledí.

Nejsem si jist, zda má sklovitost stejný původ jako hořká pihovitost. Spíš bych řekl, že ne. Příčina, myslím, není zcela objasněna. Roli hrají výkyvy počasí, nerovnoměrná výživa (častěji u zmlazených stromů), některé odrůdy jsou náchylnější. Jsou to ovšem jiné než ty, které  trpí pihovitostí.
  Jinak chlorid vápenatý lze koupit v prodejnách chemikálií, není nijak extra drahý. Prodává se buť krystalický, nebo častěji jako 50% roztok, neboť v suchém stavu se pro hygroskopické vlastnosti špatně uschovává a přesně odvažuje.
Jako nouzovou variantu lze popužít postřik vápennou vodou (ne mlékem). Je to voda, která plave nad usazeným vyhašeným vápnem. Hydroxid vápenatý je totiž v malém množství ve vodě rozpustný.
   Opakuji ale, že postřik vápníkem je prevencí hořké skvrnitosti, sklovitost nejspíš významně neovlivní.

Měl jsem stejný pseudoproblém u staré jabloně, neznámé odrůdy. Jablka prostě byla pravidelně skleněná a stromku jsme říkali skleněnáč. Možná na to měla vliv vlhkost v době růstu, (spíš sucho) ale hlavně, byla to vlastnost stromu – u jiných se to neobjevovalo. Na skladovatelnost to nemělo myslím vliv. Bohužel kmen později napadly houby a tak jsem ji vyměnil.