Roubování

Jaké máte výsledky jarního roubování. Já jsem docela spokojený se svým spůsobem roubování, které jsem uvedl na jaře sice v souvyslosti s hrušněmi. Přeroubyl jsem velké množstvý stromů na rezistenty ale letos je úroda i na ostatních odrůdách nechávám část původní koruny, aby si mohli majitelé vybrat když bude neůroda jednich tak budou druhé. Mám malou zahradu tak to řeším take tak na stromě mám více odrůd rezistentů i klasických tak už to pěstuji několik let. Letos mám malou úrodu protože jsem v loni ořezal odrůdy které měli strupovytost a letos mě rezistenty omrzli v době květu.Mám poucení, pro příště. To roubování jsme v diskusi probýrali s panem Vyskočilem. Spůsob podobný kozi nožce do klínku. Můžete mě zdělit jak se vám dařilo s tímto způsobem roubování.

Oprava jména pana Vysloužila promiňte.

Zdravím Vás,
     také mně velmi zaujal způsob roubování do klínku v kůře a v březnu jsem  vyzkoušel u dvou jabloní, 2 stromy s poměrně tlustou borkou. Použil jsem celkem 10 roubů (8x Rubín a 2x Selena). U Rubínů byla úspěšnost 100%, u Seleny se ujal pouze jeden roub (druhý byl ale beztak moc tenký), takže celkem 9 z 10. Oproti "klasickému" roubování za kůru se rouby pomaleji probouzejí.
     Polovinu těch Rubínů jsem uvedenou technikou narouboval na 2 roky starý pahýl (výsledek "stromové chirurgie" stavebních dělníků, vybavených motorovou pilou) , před roubováním jsem jenom odstranil cca 3 cm mrtvého dřeva (více to zkrátit nešlo), a zbývající pahýl jsem orouboval. 6 týdnů se nic nedělo a pak vyrašily všechny rouby.
Inu Příroda je mocná čarodějka...  Tomáš

Popsaný a diskutovaný způsob roubování za mízy seříznutím roubu do V jsem použil na několika roubech. Ujmutí bylo o něco horší (pár jich nevyrašilo) než u mého modifikovaného roubování za kůru, ale to přisuzuji absenci zkušeností s touto metodou. Všechny rouby se (snad díky jarnímu suchu) pomaleji rozbíhaly, nyní jsou přírůstky obvyklé. Popsaná V metoda nemá větší přírůstky, ale rouby se pěkněji přihojily (neodchlipovala se kůra). Některé rouby klasicky za kůru se totiž přihojily jen po jedné straně a tloustnutím se vytočily z lůžka a drží jen na odchlíplé kůře.

Jsem rád, že se vám alespoň něco povedlo já většinou roubuji sobě i známím a často přeroubuji svoje stromy už několika násobně když se něco neosvěčuje na mé zahradě hledám něco nového letos se mě dařilo lepší byly rouby sylný a včasné roubování ze stromu na strom už v březnu. Letos bylo teplo brzy tak šlo roubovat v čas alespoň jsem nemusel tak dlouho uchovávat rouby ty co byli roubované nejdříve rostly nejlépe udělaly i metrové přírustky. Ty co jsem rouboval až v dubnu a začátek května dlouho seděly a některé sčernaly. Přerouboval jsem i přes 50 let starý strom jabloně dvě větve spodní nechal jako tažné průměr 25 cm rouby po 5-6 cm od sebe s 3 pupeny stačily by dva nebo i jeden jen některé nechat delší na příští základ větví. Lépe se zacelí řezná rána štěpařský vosk používám jen kolem roubů a na okraji kůry s tred natírám balakrylem neředddděným lépe přilne když se za několik let oloupe obnovým nátěr aby se dřevo neinfikovalo dřevní houbou. Nejdelší přírustky byli v loňském roce hnedle 150 cm s predčasným obrostem úrodný odrůdy mají druhým rokem plody jako Rosana ta kvete i na roubu. Já ročně nařežu více jak 100 roubů za kůru jen slabé podnože angrešt většinou na plátování nebo rožtěp teť v létě i do boku.

Zjímavé. Letos  jsem měl opačnou zkušenost. Nejlépe se ujímaly rouby  za kůru štěpované co nejpozději - třeba v květu (i u jabloní, peckoviny za kůru pouze v květu) nepo po odkvětu. Rouby se okamžitě ujímaly a rašily. Rouby štěpované počátkem toky mízy zdaleka tak dokonalé  procento ujmutí neměly. Přírůstky, u pozdějších roubů zpočátku menší, se záhy srovnaly. Řekl bych, že to bylo způsobeno nedokonalým zavoskováním - u časných roubů rány zaschly, u těch ve vrcholící míze a okamžitém rašení se ujímaly i ty hůře zamazné.

Já mám vždycky problém uchovat dost dlouho rouby. Mám v zemi jámu v loni mě to zalila voda letos bylo moc teplo chtělo by to lednici tak to skusím příští rok v práci jsme měli na lesní stromky sněžnou jámu tam když bylo dost sněhu vydržely stromky nenarašené až do června měl jsem ta jednou rouby meruněk ale myši mě ožraly pupeny tak jih moc nezůstalo neměl jsem je zabezpečený. 

Pokud jsou rouby dost silné (aspoň jako tužka), vydrží běžně pouze zapíchnuté v hlíně z 1/3 délky na stinném místě. Dnes jsem likvidoval zbylé rouby z jara - daly by se ještě použít.

Rouby řežu většinou až v březnu a měl jsem je málo zasypané zemí pak brzi  vysichají nebo raší na některých jsem měl i kalus a kořínky jako na řízkovancích .Já jsem měl některé pruty přes půl metru dlouhé pak moc vysichají a skladoval jsem větší množství.Musím najít lepší stinou polohu zahradu mám úskou a směřuje k jihu musím najít místo za chatou tam už je jenpůl metru od plotu na severní straně pozemku.        wcc

Rouby jádrovin lze nařezat kdykoli, nejlepší je to těsně před rašením, kdy jsou v nich již nějaké živiny. Řežu je současně ze zimním řezem v  předjaří. Uschovávám je zapíchnuté do země u paty mateřského  stromku, nějaké to sluníčko jim neublíží. Jsou-li roby příliš dlouhé nastříhám je na délku cca 50 cm. Před roubováním je vložím na pár hodin do vody.
  Rouby peckovin ale řežu před Vánoci, nejlépe hned jak opadá listí. S jejich úschovou si dám víc práce. I tak mi připadne nejlepší zahrnutí zeminou na severní straně domu (boudy).Řezné plochy někdy zavoskuji, rozdíly (voskované - nevoskované)  ale nejsou nijak velké Jsou-li rouby  dostatečně silné, vydrží v pohodě do roubování v květu. Pokud na stromě jsou jen slabé letorosty (starší švestky, višně), beru rouby až v předjaří a hned je naroubuji kopulací. Tenké rouby peckovin se totiž uchovávají špatně - v hlíně i v lednici. Ty dříve nařezané zasychají, zmrznou, ty nařezané později  naraší. Namočení zaschlých roubů peckovin již nepomůže.