Řez ovocných stromů

Dobrý den, 

jenom ještě doplním, abych objasnil, proč jsem to zde psal. Nezpochybňujem, že metoda pana ing. je dobrá, jenom mě čistě zajímal názor lidí, kteří mají vícero zkušeností nežli já. Proto jsem se ptal na konkrétní věci, kde si myslím, že metoda nebude mít až 100% účinek. Já tuto metodu praktikuji z velké části při již založené korunce tedy po výchovném řezu. Stromů mám zatím v této fázi pomálo, neboť jsem začal sázet v roce 2014 -2015 od 19 let. Ale do dnešní doby jich mám nasazených okolo 25 odrůd jádrovin. 

Jsem rád, že jste mi potvrdili, že tato metoda je správná a časem snad budou všichni tuto metodu aplikovat. V současné době se setkávám buď s neřezanými stromy či s holými. 

Na závěr, děkuji za reakce a hodně zdaru v pěstování.. 

Viděl jsem jen část onoho videa. Stromky byly pěkné, ale způsob jakým byly udržovány není jediný možný správný.

Ještě tu zaznělo, že zahrádkáři řežou podle literatury z 50. let. Mám i literaturu z 19. st. Občas ty staré principy někdo opráší. Co se týká kmenných tvarů, tak se od dob 50. v principu zapěstování kostry nic nezměnilo. Ostatně vývoj v oblasti zapěstování velkých korun v 50. letech skončil. Ty hrůzy co jsou vidět na zahreádkách je obvykle lidová tvořivost, která se neopírá o historickou literaturu.

V.

Na fotkách sú stromčeky zasadené na jeseň 2017, iba jeden bol sadený na jeseň 2016. Na každej fotke je meno odrody, podpník a termín výsadby. Odroda I 18/1 (Topaz x Elstar) na M25 pekne vyrašila v celom priebehu budúcich kostrových konárov a stredníka, dá sa tušiť že pri nej pravdepodobne nebude problém so slabým obrastaním konárov či vyhoľovaním. Útly špičiak Red Jonaprince na M9 pol roka po výsadbe už aj zakvitol - to ale ešte nechceme, takže kvety pôjdu dolu. Druhoročiak Ligol na M26 kvitne tiež, základ korunky je už sformovaný. Napokon aj hruška Gen.LeClerc na duli zasadená na jeseň 2017 (zrejme ale išlo o už dvojročnú vyorávku) vyrašila, pri nej ide o tak trochu "šibnutý" tvar, uvidíme čo sa z nej podarí vyformovať. IH

Je pravá doba na letní řez.Na snímcích hrušeň Lucasova se směsicí odrůd.Jabloně dělám průběžně již od poloviny června dle potřeby.Odebráním přebytečné zelené plochy omezujeme hořkou pihovatost a samozřejmě lepší světelný efekt v koruně stromu a lepšímu vybarvení a kvality ovoce.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

Sice to není otázka na řez, ale když vidím vaše stromy - jak to děláte, že je na nich jeden lístek jak druhý, bez jediného kazu, choroby, škůdce? To proti všemu preventivně ošetřujete, nebo máte tak dobrou polohu prostou chorob a škůdců?

Když se podívám na mé stromy, tak polovina s nich nějaký ten kaz má - sem tam rez, sem tam pokroucený list na vrcholu výhonů, spousta okousaných listů od hmyzu, sem tam něco hnědého (od tepla, větru)...

Zkusím odpovědět.Provádím pouze základní ošetření proti houbovým chorobám a obaleči.V jakém pořadí a kolikrát jsem psal už mnohokrát.Přípravky proti obaleči jsou přísně selektivní (Integro, Madex).Domnívám se tedy, způsob agrotechniky (bezplevelný udržovaný a kypřený úhor) může silně regulovat další škůdce chystající se přezimovat pod stromy.Ovšem hlavní příčinu vidím v provádění předjarního postřiku proti přezimujícím škůdcům a vhodným temínem aplikace zasažení i květopasa.No a hlavní škůdce přezimující mimo sad je pilatka.Tu odchytávám optickými lapači.Samozřejmě, že k nějakému napadení plodů a listoví dochází.Při obchůzkách, probírce plůdků, kultivaci půdy a průběžném letním řezu si všimnete mnohého a to se okamžitě odstraní.Hrušeň na snímcích je také lehce napadena rzí hrušňovou po ošetřeních ale v měřítku kdy významě neškodí.Podpora kondice stromů díky doplňkové závlaze, nepřeplozování a udržováním vzdušné korunky stromků.Poloha je mírně severní svah otevřený severozápadním větrům v nadmořské výšce 470 m.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

Tak obaleči, pilatka či květopas mě nezajímají, ty se na listech a stavu stromu neprojeví.

Jak říkám, spoustu listů mám ohryzaných - na jaře to začíná listohlody a housenkami - nejspíš píďalkami, ačkoli jsem před jejich řáděním zkusil aplikovat Mospilan i Calypso. Prostě vždy něco přiletí, na píďalky to snad ani neúčinkuje.

Spec. na hrušních a jabloních mi pak úřadují bejlomorky, zobonosky révové či bodruška hrušňová.

Pak následují větrné dny, kdy se spousta listí potrhá, následně i s přibývajícím teplem hnědnou, pak začnou lítat další různí brouci, kteří hryžou a hryžou.

Pod stromy mám bezplevelné kolo, v případě sucha zalívám, stromy ještě neplodí a korunu vzdušnou samozřejmě zatím mají.

Jen mě už nenapadá, co bych mohl pro ochranu svých mladých stromků udělat - proti výše vypsaným se dle mě zasáhnout nedá, takže můžu jen závidět, že vám se takové problémy vyhýbají.

Květopas mi pomáhá s probírkou, navíc láká a zdržuje v sádku ptáčky. Stějně jako M. II odstraňuju podezřelé, defektní a nechtěné části průběžně. Na starších stromech, které jsou většinou rozměrnější, se nějaký suchý list či výhon spíše ztratí než na malém. K obrývání i větších stromů se chci vrátit-hlásí se mi totiž dvě mladé, neobouchané ruce ku pomoci-tak mi prosím držte palce, ať si to jejich hlava nerozmyslí! SPCH

Těžká rada PH.Já bych vsadil na předjarní postřik.Ale razantní a důkladně provedený.Zkoušel jsem kdysi předjarní postřik vynechat.Dosáhl jsem nárustu škůdců v neošetřovaném roce a následné napadení a zhoršení listové plochy a plodů.Předpokládám že 80% škůdců přezimuje na stromě a jeho blízkého okolí.Jinak by moje opatření nefungovala, zahradu mám mezi neošetřovanými sady.Razantní nálety se od nich nekonají.Nevěřím, že se mě vyhýbají, věřím v jejich eliminaci v počátcích vegetace v konkrétní lokalitě.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

Díky, určitě jej příští rok provedu, protože to, co se děje vždy na jaře, je deprimující.

Máte nějaký oblíbený, univerzální? Pěstuji všechny ovocné druhy, ale škůdci mě trápí jen na hrušních, jabloních a slivoních. Něco málo je i na třešních, ale v menší míře. Plánoval jsem určitě Sulku, hlavně kvůli roztočům na jedné hrušni.

A lze něčím bezeškodně a účinně provést na podzim/jaře i "insekticidní dezinfekci" půdy kolem stromu?