Padlí, strupovitost, svilušky, květopas, pilatka a obaleči na jádrovinách 2018

přátelé, měl bych konkrétní dotaz. Koupil jsem Lepinox (bacillus thuringiensis). Kdy provest postrik? Pisi ze optimalne 5-7dni po vrcholu naletu. Jdu na amet.cz, ale tam o vrcholu naletu nic neuvadi. Tam jsou pouze tyto udaje :

- zaveseni lapaku (2000) 

-pocatek letu motylu 1.generace (2750)

- pocatek.kladeni vyjicek (3700)

- 1.kontrola vajicek (6000)

- pocatek lihnuti housenek 1. generace (7540)

Proc tam proboha nedaji informaci o vrcholu letu kdyz se na to temer kazdy postrik odvolava? Nevite nahodou ktery z tech udaju vyse znamena vrchol letove vlny? Nekde jsem se docetl ze 1.kontrola vajicek se provadi 1-2 dny po vrcholu letu. Ale rad bych si potvrdil ze to souhlasi, nebo zda je to jeste jinak? Dekuju za radu zkusenejsich.

Tomas 

Počátek kladení vajíček těsně předchází vrcholu letu. Na vrcholu letu kladou nejvíce vajíček. Vývoj vajíčka, než se líhne housenka, trvá cca 7 dnů. Takže larvicidem se stříká asi 7 dnů po vrcholu letu. To je na začátku líhnutí housenek.

U starých stromů (Boskoopské,  Grávštýnské) po bohatém kvetení zůstalo oproti letům minulým velice málo plodů a zbytky(chuchvalce) květů po odkvětu "záhadně" odumřely (květopasa ani přirozeně neopylené květy jsem vyloučil). Nikdy předtím se to tu nevyskytlo.

Mikeš13: Netvrdím že to tak je, skôr len naznačím dve možné príčiny ako smer v pátraní. Prvou je bakteriálna infekcia - pôvodca Pseudomonas syringae pv.syringae (bacterial cancer, blossom blast) - foto 1-5. Druhou je hubová infekcia - pôvodca Monilia laxa f.sp.mali (blossom wilt) - foto 6-8. IH

IH: Je to dost možné, že je to jeden (nebo oba) z Vámi uvedených původců. Díky za reakci.

Každý rok na stromech přibude něco nového.

Tak nevím. Podle eagri (Rostlinolékařský portál) obaleči v HK a okolí teprve kladou (ošetření ovicidy) a podle AMETu se už líhnou (ošetření larvicidy). Do lapáku jsem ulovil sem tam dva až tři. Poslední týden (ochladilo se a pršelo) žádného. Žádná letová vlna se zatím nekonala. Čemu mám tedy věřit? Asi lapáku, ale měli by už začít pořádně létat, abych se trošku svým lapákem přiblížil eagri. Přitom eagri jsem považoval za méně přesný ve srovnání s AMETem.

Já už to psychicky nevydržel a včera po deštích stříknul Lepinoxem, PrevB2 a Discus. Je to naslepo, ale Amet už před týdnem na Kyjovsku signalizoval kladení. Postřik ovicidem zopakuji koncem týdne.

Já to teda vydržel a stříknul jsem jen proti padlí a strupovitosti (Mythos + Zato). Oba působí translaminárně a fumigačně, což je výhoda při hustém porostu, kde se postřikovačem dají špatně ošetřit obě strany listů. A obaleče vyhlížím dál. Mám spřátelený lapák asi 5 km západně od toho mého, a tam je situace stejná :-).

Čtrnáct různých pesticidů v jednom jablku - a z farmářských trhů. I kdyby ten farmář každým stříkl jen jednou, obdivuhodný výkon.

Velké nezávislé testy jablek a hroznového vína. Jsou plné chemie nebo vitamínů?

Ještě jsem to neměl čas poslechnout, ale rád bych věděl, což se nedovíme, jak a čím stříkali, že tam byly nadlimitní pesticidy v době konzumní zralosti. Osobně stříkám podle tabulek integrované produkce pro dětskou výživu, podle kterých například při aplikaci některých pesticidů do půli června nejsou k 20.9. v jablku rezidua postřiků detekovatelná. A v půlce června je strupovitost zpravidla vyřešena. V případě že ne, lze použít síru, Vitisan apod. Některé postřiky (Syllit - dodine aj.) ovšem lze aplikovat nejpozději před květem. Jádro problému je podle mě v aplikaci pesticidů v průběhu léta a hlavně před sklizní proti skládkovým chorobám. Ovšem 11 postřiků v této době...???