Mletý dolomitický vápenec a hnůj společně?



Stránky: 1,  2,  3,  4   
host - 59.152 (?) 
16.11.2018 14:41, zobrazeno: 17483x

Dobrý den,
dávám občas na podzim okolo jabloní rozložený kravský hnůj. Letos také.
Zjistil jsem ovšem (pozdě), že na některých plodech mám hořkou pihovitost, která se řeší podzimním posypem mletým dolomitickým vápencem na zem cca 1x za 3 roky a listovým hnojením od července do sklizně. Býval bych kravský hnůj nedával. Je vhodné před posypem kravský hnůj ze země odstranit nebo mám provést posyp vápence na něj? Děkuji Šeřík

Adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 223.242 (?), 16.11.2018 20:45

Hnůj je potřeba zarýt do bezplevelné mísy a s vápněním počkat až na léto. Potřebujete, aby se z hnoje uvolnily živiny do přístupné formy a nikoliv aby se K a P zablokovaly do nevyužitelných forem a dusík N se ztratil vyplavením a vyvětráním.

Hořkou pihovitost řešte zásadně pomocí listové výživy.

SfK.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 134.171 (?), 16.11.2018 21:29

Děkuji. Zapomněl jsem dodat, že hnůj okolo stromů jsem nezaryl do země, ale zakryl dost vysokou a neprodyšnou vrstvou spadaného listí.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 223.242 (?), 17.11.2018 19:19

To je snad nejhorší varianta... V době kdy je hnůj zmrzlý, neztrácí se dusík, ale pod listím nezmrzne a ztráty dusíku budou největší. Zarývá se jednak ze sanitárnáích důvodů a druhak proto, že se lépe zakomponuje do půdního komplexu a lépe udrží půdu drobtovitou s pohotovou zásobou živin.

Protože ale stromy mají kořeny i tam, kde není bezplevelná mísa se zarytým hnojem, můžete okolní trávník učesat předzimní vertikutací a dolomitický vápenec aplikovat spolu s písečkem na připravený trávník.

Ale dělějte si to jak chcete, je to Vaše zahrada za Vaše peníze.

SfK.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 134.171 (?), 18.11.2018 14:52

Moc děkuji. Vaše příspěvky jsou pro mě užitečné. Šeřík

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 184.133 (?), 19.11.2018 14:07

Pane Šeříku, jestli nebudete číst příspěvek na www.zahradkari, tak Vám to napíšu i tady a potvrdím to co říká /píše/ Standa. Dolomit pihovitost neřeší, takže ho klidně dejte až za rok. I. Dvořák

Stando, já bych naopak řekl, že to je překrytí hnoje listím dobrý nápad. Čpavek, který by se mohl uvolňovat z hnoje se chytne na mokrém listí a vyzobou ho bakterie, které ho rozkládají 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 223.242 (?), 19.11.2018 19:26

Je lepší, pokud se čpavek váže na půdní částice přímo jako amonné soli (a tak je pro rostliny dostupný) než aby se akumuloval do biomasy a stal se dostupným až s jejím odumřením. Ano, pokud kompostuji hnůj spolu se zahradními zbytky (kompostovatelnými odpady), tak je to dobrá cesta. Pod stromy ale je potřeba, aby byl dostupný jako v první trati a nikoliv jako v druhé.

SfK.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 134.171 (?), 19.11.2018 19:29

K informaci "Dolomit pihovitost neřeší"...

Nepotřebuji jí teď vyřešit (je listopad), ale předejít (na příští rok). Na řešení (léto) bych asi nejspíš použil listový postřik (hnojivo). Co tedy použít jiného na prevenci před pihovitostí, když ne dolomit? Vápno?

Děkuji Šeřík

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
host - 198.185 (?), 19.11.2018 19:56

Pán Šeřík, som zvedavý, čo Vám znalí odpovedia. Ja žijem v tom, že chemická tzv. prevencia proti pihovitosti v podstate neexistuje. Vápno alebo dolomit v pôde len veľmi málo, alebo takmer vôbec neovplyvňuje pihovost plodov. Pihovitost je svojim spôsobom akási abnormalita, keď strom nedokáže adekvátne rovnomerne distribuovať vápnik do pletív a súčasne aj do plodov a uprednostňuje napr. výhonky a iné časti rastlinného tela pred plodmi, takže môžete mať pôdu vyvápnenú ako chcete, ale strom ten vápnik pošle prioritne všade inde len nie do plodov. Pihovitosť sa odstraňuje opakovaným postrekom CaCl2 (chlorid vápenatý) priamo na plody. Niekedy vraj stromy trpia pihovitosťou iba dočasne, kým sú trebárs mladé, tiež sa tvrdí, že na vzrastnejších podpníkoch trpia menej. Čo teda ja viem a čo tvrdí literatúra, eliminácii pihovitosti napomáha napr. iba minimalistický zimný rez (vzniká menej nových letorastov, ktoré odčerpávajú vápnik) a rezať treba najviac v lete (letný rez). Ale toto je iba taká teória. Praktickú skúsenosť s tým zatiaľ nemám, aj keď možno časom získam, lebo mám na záhrade 2 nerodiace Vandy a novovysadeného Admirála. Takže som zvedavý čo sa dozviete, rád sa tiež podučím. Igor

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 134.171 (?), 19.11.2018 20:05

Děkuji za zajímavou a poučnou informaci.

Mohlo by mít podzimní natírání kmenu a hlavních větví vápenným roztokem význam k vyřešení "našeho problému". Teď prosím neřešme, že kmen natíráme bílým vápnem z jiného důvodu...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika