Mletý dolomitický vápenec a hnůj společně?



Petr z H - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (690) - 112.187 (?)
20.11.2018 13:40

Díky za odpověď. Ale to je jen co se týká reakcí. A jak je to tedy celkově? Jestliže se dolomit rozkládá pomalu, je taková reakce vůbec významná? Vzhledem k nepromíchání obou složek - není to jen zanedbatelné množství Ca, které reaguje se hnojem, a většina hnoje se zachová žádoucím způsobem? A co se týká dusíku - pokud je pro mě cílem především vylepšení struktury půdy vápníkem a organikou, není tedy N, který přijde vniveč, snadno nahraditelný pomocí LAD na jaře?

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4   
                     
host - 198.185 (?), 19.11.2018 20:16

Myslím, že to nepomôže. Z "chemických" opatrení pomáha (aspoň čo ja viem) iba ten postrek priamo na plody. Holt, niektoré odrody majú bohužiaľ túto vadu (napr. Vanda, Rozela, Admirál, Goldstar...) a buď z nej nejak časom "vyrastú", alebo sa s ňou musí pestovateľ naučiť žiť a pravidelne ich vo vegetácii postrekovať chloridom vápenatým... alebo strom prevrúbľovať - keď to človeka príliš otravuje. Toľko moje info. Igor

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 198.185 (?), 19.11.2018 20:28

Aj keď, teraz uvažujem, či by to prevrúbľovanie vôbec pomohlo, keď aj po naštepení inej odrody by kmeň alebo kostrové konáre zostali z tej "vadnej" odrody, ktorá by tým pádom možno mohla aj naďalej ovplyvňovať toky živín... Igor 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 18.209 (?), 19.11.2018 23:56

Ja pehavé jablká/Idared/prakticky nemám.Sadil som ich na jar v r.1988 do kvalitnej ornice,5-6 fúrikov na jeden stromček.Nikdy som ich ničím nehnojil, max.listové hnojivo s postrekom pred kvetom a po kvete.Na rastúce jablká žiadna chémia, iba prebierka a párkrát mletý kameň,zeolit.V lete podľa možnosti závlaha čistou vodou.A prebierka.Aj s vetvičkami.


Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 11.232 (?), 20.11.2018 8:02

To bude asi tím, že Idared pihovitostí netrpí vůbec.
 Listové hnojivo před květem má malý účinek, protože listí ještě prakticky není a dřevo je nevstřebá.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 184.133 (?), 20.11.2018 8:22

Pane Šeříku, dolomit nikdy nebude řešit pihovitost. To je fyziologická porucha, která vzniká i na půdách vápníkem bohatých. 

k dalšímu přeroubováním jinou odrůdou problém pomine, i když zůstane kus kmene od citlivé odrůdy. Ta skvrnitost bude nejspíše spojena s růstovou a příjmovou charakteristikou odrůdy, na podnoži nebude tak závislá. I když se říká, že J-TE-H jí nepodporuje, ale to bude třeba schopností jejích kořenů růst i při větších teplotách, vápník přijímají špičky kořenové a když přirůstají je vše víc O-K. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 18.209 (?), 20.11.2018 8:33

U Vás pehovitosťou možno netrpí, pretože rozumiete jabloniam.Ale videl som u jedného záhradkára totálne pehovitosťou napadnuté Idaredy.Priznal sa mi, že stromy zavlažoval vodou zo žumpy-septiku.

P.S... to listové hnojivo pred kvetom bol samozrejme preklep, chcel som napísať, stromy striekam iba pred kvetom a po kvete, proti chrastavitosti.To listové hnojivo primiešavam len po kvete.Príspevok bol už odoslaný a nedal sa opraviť.Ďakujem za opravu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
Petr z H - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (690) - 112.187 (?), 20.11.2018 12:12

Rád bych se vrátil k původnímu dotazu, protože se nějak nedokážu spokojit s odpovědí "říká se, že se nemá používat současně hnůj a vápenec", ale rád bych i pochopil proč?

Pokud se použije dolomitický vápenec, je řečeno, že se rozkládá pomalu a vydrží na 3 - 4 roky. Použije-li se současně hnůj, nedojde přeci k dokonalému promíchání a nějaké rozsáhlé "neutralizační" reakci, nebudou cestovat atomy vápníku k atomům dusíku. Naopak mi přijde, že reakce po společném zarytí bude celkem bezvýznamná, a většina minerálů Ca, K i N se využije. K jakým reakcím vlastně dochází, jaké látky vznikají? A pokud by zaniklo nějaké významné množství dusíku, není snadným řešením pak použití LAD na jaře (jakože ho stejně použiji i tak)? A pozitivum vylepšené struktury půdy (díky Ca a organice) nepřeváží nad zanedbatelnou ztrátou dusíku?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 223.242 (?), 20.11.2018 13:12

Pro hnůj je žádoucí, aby se rozkládal aerobně v mírně kyselém prostředí. Když už jsou fermentační procesy ukončené, je pak možné prostředí neutralizovat. Analogicky je to u kompostu = do zakládky nepatří zásadité složky ale při přehazování an dozrávací kupu se běžně už přidává popel, omítky, vápenec či dolomit. Ohledně neutralizace = ta probíhá jako uvolňování/vázání vodíku (tedy proto pH = potenciál H). Huminová (či fulvo) kyselina má na vazebných místech atomy H a je žádoucí aby soli vznikající náhradou vodíku zásaditými ionty byla v celém spektru živin a ne jen jako Ca. Je to zjednodušeno ale pro to, aby jste věděl co asi ve skriptech z výživy rostlin hledat.

SfK.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
Petr z H - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (690) - 112.187 (?), 20.11.2018 13:40

Díky za odpověď. Ale to je jen co se týká reakcí. A jak je to tedy celkově? Jestliže se dolomit rozkládá pomalu, je taková reakce vůbec významná? Vzhledem k nepromíchání obou složek - není to jen zanedbatelné množství Ca, které reaguje se hnojem, a většina hnoje se zachová žádoucím způsobem? A co se týká dusíku - pokud je pro mě cílem především vylepšení struktury půdy vápníkem a organikou, není tedy N, který přijde vniveč, snadno nahraditelný pomocí LAD na jaře?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.238 (?), 20.11.2018 14:04

Vidím, že se té kombinace vápence a hnoje držíte zuby nehty, možná už jste je smíchal a jen chcete posvěcení. Máte pravdu, je-li hnůj uleželý, vápenec čistý a když všechno zaryjete pod zem, ztráty dusíku nebudou velké.
   Ono ale nejde jen o nevhodnou neutralizaci a vápenaté soli huminových kyselin. Na vápenec - i když je velmi málo rozpustný - se nemůžeme dívat jako na inertní kámen, na mletý už vůbec ne. V čerstvém hnoji je mnoho sloučenin, amonných, nitrátových (typická je močovina), s nepříliš pevnými chemickými vazbami. Reakce s dolomitem samozřejmě není tak bouřlivá jako třeba s prachovým vápnem, ale nevýznamná by byla, kdyby místo mletého vápence byly kusy kamene. Takto se z hnoje uvolní plynný amoniak a oxidy dusíku. Jsou-li hnojiva hlouběji zarytá, zachytí se část plynů v půdě, zbytek vysmrdí do vzduchu. Jistě, všechno lze nahradit, nicméně je to řešení neekonomické i neekologické.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika