Dotaz k roubování

Učím se roubovat podle knížek a tam píší mimo jiné, že v létě je možno podnož naočkovat, pokud se očko neujme, tak se na jaře přeroubuje, když se roub neujme, tak v létě přeočkujeme... takže to vlastně můžu zkoušet donekonečna, dokud se nezaraří. Ale očkovat se má podle knih cca 20cm nad zemí a přeroubování se má udělat pod neujmutým očkem, to už jsme nějakých 15cm nad zemí. Takže se tak dostávám níž a níž a mám tak 3 pokusy a jsem u země (pak nechat vyrůst nějaký výhon a začít na něm?). Další nejasnost mám v tom, kde roubovat. Ve výši koruny? Koupená podnož má necelý metr, to ji musím nechat vyrůst do výšky cca 1,5-2m a pak teprve roubovat? A jak pak s tím přeroubováním, když očko je 20cm nad zemí? Na jedné straně se má roubovat ve výši koruny, na druhé pod neujmutým očkem (tedy cca 15cm nad zemí). Prosím o vysvětlení tohoto problému, eventuálně pokud by někdo z pardubicka byl ochoten mi věnovat trochu času, rád se přijedu podívat, jak se to má dělat.

Co je to za podnož?

Jaký ovocný druh?

Rozhodně neroubujte v polovině budoucího kmene stromu(ku).Zával není většinou moc vzhledný.Lepší je očkovat (roubovat) co nejníže i   za cenu ztráty jednoho roku, pokud očkování i opravné roubování nevyjde.Většinou vždy se na podnoži probudí záložní očka, která skýtají mladé výhony pro další pokusy.Časem se vycvičíte a očka či rouby se budou ujímat bez problémů.Broskvové semenáčky jsou nejvhodnějším materiálem pro tyto pokusy.

Tak koukám, že s námi moc nekomunikujete...

Napíšu jak je to u jabloní.

Na slabé podnože (M9) se štěpuje cca 15-30 cm nad zemí. Nízko štěpované stromk mohou zpravokořenit. V zahrádkářských podmínkách to ale lze ohlídat. Jánče je křehká podnož a příliš dlouhý krk by se mohl snadno zlomit.

Při pěstování kmenných tvarů na bujné podnožeje také možné štěpovat nízko. Obvykle se to ale nedělá. Lze použít i mezištěpení kmenotvornou odrůdou.

Večer pošlu fotky "nevzhledných" závalů v prostřed kmene.

Vítek

Omlouvám se nedostal jsem se dřív k netu. Jedná se o jabloně (jsme přeci v kategorii "jabloně" :-)) a podnož MM111. Když to shrnu, tak jestli jsem dobře pochopil, je v principu možné roubovat kdekoliv, ale víceméně z estetických důvodů je dobré "schovat" místo roubování buď do začátku koruny nebo naopak k zemi s tím, že u země hrozí, že naroubovaná odrůda pustí svoje kořeny (mě jde o 2-3 stromky, takže to uhlídám).

Kde sehnat semenáčky broskve? Běžně používané broskve jsou už nějak šlechtěné ne? Takže jednoduše zasadit pecku z broskve asi není cesta. Jinak docela mě překvapuje, že broskev je vhodná pro začátky, všude píší, že peckoviny se roubují hůř než jádroviny.

Bylo by možné na mé pokusy nechat po nezdařilém očkování vyrůst na podnoži třeba 3 výhony, ty pak naroubovat a nakonec nechat jen jeden nejlepší (nebo třeba taky jediný co se ujmul :-))? Nebude z toho pak navždy nevzhledný stromek?

Tak posílám ty závaly. Většinou jsou přechody na bujných podnožích podstatně mírnější.

Dneska je v módě ve městech vyzasovat sakury naroubované na planou třešeň, tam je to taky pěkně vidět. Roubované jsou sice v koruně, ale i tak to docela bije do očí, jak se ten silný kmen najednou zúží

Kde sehnat semenáčky broskve? Stačí zahrnout pecky opadaného ovoce pod stromem kompostem (nebo zarýt)a pak semenáčky přeroubovat (na švestky či meruňky).Nesklízené vinohradnické broskve je vidět všude, kde se podíváte.Semena klíčí velmi dobře více let.Získat semenáče z jader jádrovin to trvá déle.Když zdoláte roubování či očkování peckovin, jádroviny budou hračkou.

Je zde psáno o vinohradnické broskvoni, ale není všude dostupná. Pecky z pozdních broskvoní jsou jedině klíčivé. Většinou se jedná právě o zplanělou broskvoň, která vyrazila zahrádkáři z kořene podnože po odumření kulturní, na ni původně, naočkované odrůdy. Pecky v množství nejméně 3 ks zasaďte na již určené místo a tam pak očkujte.