Coxova reneta (Cox´s Orange Renette, *1825 M.R. Cox v Colnbrook-Lawnu)

Coxova reneta

Moc Vám děkuji. Nemáte ještě opis odrůdy Kardinál žíhaný neboli Šálové.

Kardinál žíhaný

Zdravím

Vaše dilema je úplně jednoduché. Mezi těmito odrudami je obrovský rozdíl.  Už na první pohled v habitu je rozdíl. Parména zl. má korunu vějířovitou a většina větví je ve stejné rovině bez jasného terminálu. Jednotlivé větve mají vzhled podobný balerinám. Jsou hlavně zavětvené plodonosným obrostem s nechutí obrůstat klasickým rozvětvením. Plody jsou také na první pohled identifikovatelné. Plody jsou ploše kulovité s koženou slupkou. Mají výrazný babáček jasněčerné barvy. Další znak pro tuto odrudu je zvláštní bronzovězlatá barva s žíhaním a na stromech jsou silné rozdíly ve velikostech plodů. Další povaha odrudy je hromadný opad plodú, které i přes otučení nehnije. Její chuť je jinak renetová kdysi se prý rozlišovaly renetové chutě na parménové a renetové hlavně v německých publikací.Parmény v zimním hábitu mají vzhled temně hrubého metlovitého tvaru a koruna je silně zahušťována vlky. Silně jí v neudržovaném stavu napadá mšice krvavá. Parména i alternuje.

Coxova Reneta je ohodně jemnějšího hábitu asi tak jako parména je silná selka a coxova modelka. Tato odruda velice ochotně rozvětvuje a vytváří terminál. V plodnosti je lenivější než Parména, ale nealternuje. Coxově renetě byly silně podobné Šampion, Dukát, Denár, Elstar... Podle pomologie je její červená mutace vynosnější a odolnější. (Cherry cox...)  Jinak obě odrudy jsou citlivé na rakovinu a nesnáší těžkou púdu. Tato odruda plody velice dobře drží a všechny plody si drží poměrně stejnou velikost. (buď jsou všechy braky nebo všechny stejně velké a i kvality)  Pro svoji originalni chut stoji za to si je pestovat.  Stačí i jeden zakrsek.

sadař vlada

Včera jsem náhodou zahlédl v "Československém filmovém týdeníku" z roku 1973, krátkou reportáž z jakýchsi ovocných sadů na Mostecku, kde mezi hlavní pěstované odrůdy patřila prý Coxova reneta. Co tomu říkáte, pane Mikeši? Kde jsou ty časy, že? Vzpomněl jsem si na Vás, protože Vy to máte ze zdejších pisatelů asi nejblíže.

Jo, jo, pane Petře a nejen na Mostecku, ale i tady na výsypkách vedle elektráren - před časem intenzivně obhospodařované sady postupně zpustly a dnes se likvidují a mění na pole.

Za takto vybarvené plody mě asi nikdo nepochválí, ale jsem velmi vděčný za to, že vůbec nějaké mám. Jejich chuť je pro mě totiž neuvěřitelná, báječná a nedostižná. Tedy prozatím jen ve vzpomínkách, ale doufám, že tam letos bude. Tedy podle předpokladů by tam být mohla. Paní Lída používá s oblibou olizujícího se smajlíka, já bych použil rovnou tři na jednou. Degustace Coxovy renety je totiž pro mě ten největší zážitek, co se týče jablek. Pokud je ovšem přítomna její specifická příchuť. K dobrým vlastnostem patří určitě malá citlivost ke strupovitosti, stejně jako u zde pěstovaného Kidd´s orange, nebo Bláhova oranžového.

Nu, až tak malá ta citlivost ke strupovitosti není. Mám pocit, že Coxova má sice výjimečnou chuť, ale co se chorob týče, nevynechává snad žádnou (strupovitost, padlí, rakovina, monilie, vlnatka,...)

Tady si na strupovitost nemůžu stěžovat, alespoň u ní a u příbuzných odrůd, které jsem jmenoval. Za to na jiných a to už i rezistentních se vyřádí dokonale. Některé rezistentní odrůdy jsou čisté, některé už ne. Samozřejmě bez postřiků.

Mám sice jen takové "droboští", ale jedno jsem dnes už také koštoval. Ještě bylo málo uleželé, ale renetovitá ostrost byla příslibná.