Pokud předpokládám, že hlavním důvodem natírání kmenů je odrážení slunečních paprsků (viz výše), vychází mi jako racionální termín aplikace konec zimy - patlání na podzim či začátkem zimy je zbytečná práce, neboť vápno zejména z hladších kmenů dost rychle oprýská.
Před lety jsem trochu experimentoval, zdali je rozdíl mezi čerstvě vyhašeným vápnem a (třebas i několik let starým) vápenným hadrátem, který se jenom rozmíchá s vodou. Z hlediska trvanlivosti nátěru nevidím rozdíl. Pokud však očekávám i jisté decimující účinky na přezimující škůdce, pak čerstvě vyhašené vápenné mléko má zajisté větší grády.
