Vidím, že diskutující znají buď jen podnože M9 a nebo pak semenáče. Co takhle zkusit ty odrůdy dát na podnož M26 nebo M7, MM106 či silnější MM111? Posledně jmenovaná navíc netrpí krčkovou spálou.

Jsou to podnože středně vzrůstné, prvně jmenovaná M 26 je vhodná pro zákrsek vyjimečně i čtvrtkmen, M7 je univerzál, a MM111 je pro čtvrtkmeny a vyšší. Černý úhor bych doporučil snad jen v prvních pěti letech než se stromky pořádně chytí. M26 bude ale vyžadovat stálou oporu, přestože její kořenová soustava není tak křehká jako u M9ky.  Přikláním se k zatravnenému meziřadí a herbicidovému pásu v řádcích. Případně k černému úhoru a zatravněnému meziřadí ob jednu řadu. A to po čase střídat. Nejprve černý úhor do 5ti let, pak zkultivovat a zasít jetel plazivý s travinami ob mezi řadí. A po dvou letech zaorat a vysít v tom meziřadí, kde předtím byl černý úhor. Nejenže tak výrazně omezíte erozi půdy, ale nalákáte do sadu včely a omezíte zhutnění půdy. Předpokládám, že vzdálenosti řad mezi sebou budou odpovídat rozměrům traktoru. Nebo alespoň malotraktoru. Vzdálenost stromků v řádce u čtvrtkmenů bych dal tak tři metry. Každý strom by měl mít povětrnostním podmínkám odolávající ceduli s názvem odrůdy a podnože. Myslím, že tak by to splňovalo mé představy o archivu odrůd. Kdybych jó byl velký nadšenec a zkoumal, ještě bych rozrouboval danou odrůdu na ty tři - čtyři typové podnože a mohl bych objektivě posuzovat vliv podnože na kvalitu odrůdy. To chce ale pak větší plochu.

Juraj Kafka