Roubování

Začátečník v roubování prosí o návod (případně i www) jak správně roubovat - nedaří se.Díky

Začátečník i nezačátečník použije  téměř s80% úspěchem roubování  za kůru.Nemohu namalovat. Pokusím se popsat. Používá se při  vzestupu mízy na podnoži.Když jde odloupnout  kůra .Od místa kde budeme na  podnoži roubovat se udělá svislý řez  směrem ke kořenům  stromu ,v délce 2-3 cm.Opatrně zasuneme roub seříznutým kopulačním  řezem.Ovážeme páskou na roubování.Další jTit.vylepšené roubování za kůru.Doporučuji zakoupit odb. knihu s vyobrazením nebo se podívat po internetu.Sháním rouby jabloně Idared.Kdyby někdo měl .Zaplatím poštovné.Zájemce z Phy roubování naučím.Z Dukát  zdendukat@volny.cz

Rubování za kůru je možné s úspěchem použít jen cca týden - 2-3 týdny na jaře, kdy má stromek dost mízy, liší se to  od druhu stromku. Kdy se kůra hladce odloupne od dřeva. Po zbytek času je na většinu druhů nejsnažší roubování na sedélko, sice se roub hůře řeže, ale mnohem snadněji se připevňuje  páskou a taky mnohem lépe drží. Hodně nepřijatých roubů totiž asi bude způsobeno tím, že roub a podnož se o sebe otírají a ničí stykové buňky už  při upevňování roubu nebo dokonce už hotové rouby pod váhou ptáků nebo dokonce větrem. Sedélko tomu spolehlive zabraňuje. Jedině u třešní a možná ještě višní není sedélko vhodné, mnohem lépe se má přijímat "kozí nožka" , která je náročnější na řez roubu i podnože. Vedle koupě knihy začátečníkovi doporučuji v první řadě vzít pořádně ostrý nůž a hrst prutů z průklestu  a nějakou hodinu zkoušet. to sedélko vyřezat. A potom přijmout různé odkopky třeba švestky nebo višně nebo šeříku nebo náhodné semenáče jako vítaný zkušební materiál.

Popsané je v podstatě správné. Mně se osvědčily tyto způsoby:
U roubování na mladou podnož anglická kopulace (s jazýčkem) u přeroubování silnějších větví za kůru. Pokud si mohu vybrat, preferuji kopulaci - jsou nejmenší problémy s hojením poškozených pletiv, zejména u všech peckovin.

Na roubováni je moc důležité uchování roubů které nelze podceňovat. Žádné uzdi venku jen tak. Už teď je mít v ledničce a zabalené ve folii. Já používám takovou tu tenonkou, hezky přilne. Potom ostrý roubovací nůž který málo kdo dokáže nabrousit. Na takovém brousku na kosu toho asi těžko dosáhnete. Opravdu nůž musí být jako břitva, musí holit !!!!! Já ho raději zkouším na nehtu, asi pod úhlem 45 stupňu lehce posunovat a musí se zařezávat.  Můj brousek je BELGICKý kámen který bych neprodal ani za 5 000kč. 

Tedy k řezu na roubu - přiložíte palec podét rubu a naproti je ostří nože. Podélným rovnoběžným tahem provedete řez. Pokut je nůž tupý, buďto se ani nezaříznete do dřeva a nebo se hned říznete do palce. Řez má mít trjnásobnou délku průměru. Chce to trénovat na měkém dřevu, nejdřív lípa, vrba. Zkuste dělat tenké plátky tak 1mm.  Až jich budete mít milion, budete to umět. Toto je základní řez, to ostatní je jednoduché. Pokud si to nedokážete představit nebo nevíte jak držet ruce mohl bych udělat i foto. Ženy pozor na prsa! Někdo se snaží špičku nože sklánět a hned má prořízlé montérky.  Jinak to je jednoduché, jako čtrnáctileté dítě mě to na škole rychle naučili. Musím ale přiznat, že to věčině žáků dělalo problémy, prostě každý nejsme tak zručný.  VašekB

Máte na mysli takového toho belgičana ze dvou vrstev? Jedna jemná, druhá jemnější, ale obě daleko jemnější než ty šmejdy v obchodech? Nevíte kde se dá sehnat? Jám jednoho už třetí generaci, ale rád bych jeden koupil pro syna. Zaplatím rozumnou cenu, pokud víte kde je, napište: paveltomala@volny.cz, díky.

Pane Vašku, článek máte napsaný výborně. Já jsem samouk, spíš samorost a samouk dohromady. Roubuji, kdy se mi zachce, nejde-li to venku, tak si vezmu v kontejneru stromek do kuchyně. Problém je jen se ženou. Třeba na vánoce. Dám na něj roub uřezaný v červnu, v červenci nebo uřezaný za mrazu jako barborka a deset dnů v ledničce odstatý ve štamprdli. Mám pásku, která se v obchodě koupit nedá a narašený roub je jako nenarašený. Emailem mohu vyměnit zkušenosti. Prosím zaroveň o radu, kde pro rouby meruněk kanadských a francouských odrůd pozdnívch - těch nejpozdnějších. Meruňka je muj obrovský koníček. Nářadí mám levné, ale ostré a holí. Brousím brouskem na kosu, dobrušuji kamenem žulovým z řeky, konečná úprava ostří břidličným kamenem. Všechny tyto kameny mají zhruba stejný tvar jako ten na kosu. Ty co jsem v řece našel jsem tím na kosu opracoval, tak ať mají brusnou plochu, která mi vyhovuje. Kontakt je na radostnazahrade@seznam.cz Přeji mnoho úspěchů

Ostrost nožů ano.Brousek nemusí být speciální stačí malá bruska jemnější kotouč, pak vyleštic kotoučem zvaný filc a můžete se holit! Nezapomeňte brousit proti ostří a nespálit. Chladit a chladit

Jednou jsem na filcovém kotouči otočil nůž ostřím proti směru otáčení a dřív než jsem pochopil co se stalo něco mě praštilo do tricepsu, těsně nad loktem.byl to ten nůž co jsem předtím držel v ruce.naštěstí mě majznul tupou stranou, takže mi nic neuříznul, ale ruka bolela asi týden.

Na filcu nikdy neleštěte proti směru otáčení!!!

Můj příbuzný skvěle roubuje nožem určeným na řezání koberců... Výsledky jsou vidět, v loňském roce se mu z 12 roubů ujalo deset.Helena

Dá se roubovat třešně nyní ze stromu na strom a jakou metodou?Kopulací?

Patrně dá, kopulací nejspíš, protože kůra zatím odloupnout nejde. Osobně však nepovažuji roubování peckovin ze stromu na strom za ideální. Lepší je, když rouby mají ve vývinu zpoždění, tedy jsou-li nařezány o pár týdnů či měsíců dřív. Takové se mi ujímají líp. U jádrovin je to jedno.

Já jsem rouboval třešeň jen jednou ještě za mlada (před 30 lety). Tehdy jsem se dočetl, že nejlepší doba je roubovat cca v srpnu. Takže jsem přerouboval rouby (otrhal jsem lístky) ze stromu na strom za kůru a ujalo se vše.

Dobrý den.

Chci připojit moje zkušenosti. S broušením nožů je to asi stejné jako s roubováním. Když se někdo chce naučit brousit nože na úrovni, je jednoduchá pomůcka. Sežeňte si 50 starých nožů a začněte s pokusy o nabroušení nožů. Samozřejmě je potřeba nejdříve zakoupit brusné kameny a to v zrnitosti od 280 do ca 10 000 Grid. Filcem jen vyleštíte čepel a můžete i přehřát ostří. Další možnost je zakoupení pomaloběžné vodní brusky. To je trochu jiná úroveň. Přeji hodně úspěchů.

Prosím o sdělení.Rouby mám v písku v chladném sklepě, je to dobře? Řezala jsem je na začátku prosince z jižní strany stromy.Štěpovací vosk je zatvrdlý, mám ho proto vyhodit? Chci se pokusit přeštěpovat planou třešeň, kdy je nejlepší doba? Děkuji.Helena

Prvně - štěpařský vosk nemusíte vyhazovat. Ztvrdnutí vosku je zapřičiněno jednak teplotou a zejména odpařením lihu. Pokud chcete mít původní složení, které na ztvrdlé ráně otvoří nelepivý tvrdší povlak (měknoucí na slunci) vložte kelímek s voskem do nádoby, ve které udržujete vodu teplou cca 60-70°C a vosk ohřejte do polotuhého stavu. Pak přikapávejte líh (denaturovaný, lékárenský 95%Vol ebo konzumní nad 60%Vol) až do polotekutého stavu. Pokud budete chtít trvale elastický (a na sluníčku lepivý) vosk, lísto lihu použijte glycerin nebo lanolin.

Ad uložení v chladném sklepě musí splňovat podmínku, že teplota bude nekolísavá trvale pod 5°C. Toho lépe dosáhnete uložením venku nebo v ledničce. Mráz v době skladování nevadí, jen v době roubování musí mít rouby teplotu cca 8°C, kterou dosáhnete pomalou změnou teploty.

Přeroubování plané třešně je malá štěpovací maturita. Technicky se to od jabloní příliš neliší, ale výsledky bývají obvykle o dost horší. Chce to dodržet jistá pravidla:
1. Rouby odebírat v prosinci - to jste udělala
2. Musejí být co nejsilnější (síla tužky nebo víc)
3. Co se týče uskladnění, každý má svfé postupy. Každopádně rouby musejí zůstat svěží - nescvrklé a nenarašené. Podle mě žádný sklep není dostatečně chladný. Mráz roubům neškodí.
4. Dobré výsledky jsou s roubováním kopulací v předjaří - ale to obvykle na přeroubování ptáčnice starší než 2 roky nepřipadá v úvahu
5. Roubovat za kůru je třeba co nejpopzději - nejdřív v květu, ale lépe asi tak týden po odkvětu, mízy je víc a kůra jde odchlípnout snadněji.
6. Pokud se rouby neujmou, nechte vyrůst plané "vlky" z ptáčnice a příští rok naroubujte podle bodu 4.
7. To, co píše Standa o vosku je asi pravda. Otázkou je, stojí-li to za tu námahu a není-li lepší použít vosk nebo balzám čerstvý. Jak se spojí glycerin s pryskyřicí a včelím voskem, to nemám vyzkoušené, obávám se, že (díky třem hydroxylovým skupinám v molekule glycerolu) to nepůjde.

Dobrý den.
Planá třešeň není vzácnost. Jsou místa v krajině, kde jich bývá velký výběr. Starší a silnější, mladší a slabší. Proto není třeba jedné třešničky, třeba i nevhodné, litovat, ale je třeba štěpování zkoušet. Štěpování je i očkování. To se mi u třešní docela daří. Štěpuji ale jen pro sebe a rozdám přebytek. Dobrou pomůckou (berličkou) je při jarním štěpování, roubování i očkování, mikroténový pytlík a staniol z tabulky čokolády. Mikrotén na vytvoření uzavřeného prostoru s vysokou vlhkostí a staniol na zastínění a minimalizaci výkyvů teplot. Domnívám se, že třešňové štěpy zvlášť, oproti jabloni, špatně hospodaří s vodou. Při letním očkování třesní jsem mikrotén a staniol nepoužíval a taky se to obstojně daří. Letní roubování třešní se také uvádí jako úspěšné, to jsem ale nikdy nedělal. Také sebeméně nezpochybňuji to, co tu ke štěpování uvádějí jiní.
S mikroténem a staniolem jsem ale rouboval a očkoval narašené rouby třešní. A odebírané v i březnu a dubnu, a i „uložené“ na podlaze ve skleníku. Mladá třešeň roubovaná do boku s oboustranným klínovitým řezem roubu, stará přeroubování za kůru do síly větví cca 12 cm s úspěšností cca 75% (Hedelfingenská). Tím Vás samozřejmě nechci navádět k těmto „nepravostem“, ale chci poukázat na význam uzavřeného mikroklimatu štěpu a jeho zastínění.
Letos na jaře jsem dostal roub třešně od pana doktora Vysloužila. Uložil jsem ho ve vlhkých novinách a mikroténu těsně pod výparník ledničky. Když jsem se ale vydal roubovat, zjistil jsem, že je zřetelně narašený. Dal jsem jej zpět a rozhodl se, že počkám na mízu a budu očkovat T řezem. Čekání jsem si zkracoval zaléváním třešniček (síla prstu) teplou vodou. Z roubu jsem vyřezal pět oček. Nechtěly se ale pak dlouho vyvíjet a tak byly v „pytlících“ hodně dlouho. Do začátku rozvíjení listů. Ujaly se čtyři, z toho byl jeden pupen květní. Takže zbyly tři. Dva špičáky a u třetího, kterému mšice poškodily růstový vrchol, se vytvořila předčasná korunka. Všechny výhony jsou delší jak půl metru, nejdelší metr. Takže výsledek očkování byl podstatně lepší, než případné riziko roubování.
Štěpování třešní se neobávejte, není to magie. Dodržte co nejvíc pravidel a za sebe doporučuji použít k zakrytí štěpů mikrotén a staniol. Ono to poroste.
Také vosk mám starý, ještě socialistický. Ale už jen na dně plechovky! Šetřím, je skoro černý. Plechovku v mikroténovém pytlíku nejraději ohřívám za sklem auta . JG

Ještě jsem si vzpomněl na jednu takovou věc o odebrání a uchování roubů, ale nevím, jestli to má nějaký význam. Rouby obyčejně odebíráme ustřižením letorostu. Ale několikrát, tedy alespoň třikrát, jsem dostal rouby jen jako ulomené starší větve s vysloveně mizernými (v síle i délce) letorosty a „otýpkou“ chrastí starého dřeva. Samozřejmě jsem jako rouby použil jen části letorostů. To se týkalo i Hedelfingenské, o které jsem psal před chvilkou. Kupodivu všechno z takto „vcelku“ odebraných a uchovaných roubů pěkně rostlo. Tak mi připadlo, že je to vlastně zajímavé a tak jsem o tom napsal. JG

Moc děkuji za odpovědi i když se mi z nich zatočila hlava. Už jsem si nastudovala způsob, pokusím se nějaký realizovat.Ta planá třešeň na zahradě vznikla tak, že mi vnuk při kosení křovinořezem uřízl mladou krásnou višeň...Nechtěla jsem stromek vykopat a vyklubala se z něho třešeň,která roste jako divá.Proto ten nápad s roubováním. Rouby dám jinam, ve sklepě je kolem 10 st..Vosk koupím nový, na ředění nic nemám. Ještě dotaz, na roubu jsou i květové pupeny, mám je vylomit? Moc děkuji.Helena