V podstatě všechny dřeviny - až na výjimky - snášejí lépe řez při rašení a zazelena, protože hojivé procesy mohou začít hned po řezu. 
Řez před začátkem vegetace má však řadu výhod:
1. Provádí se v době, kdy není tolik jiné práce
2. Dřevo bez narašených pupenů a lístečků se lépe uklízí, pro případ topení lépe usychá.
3. Strom nepřipravíme o živiny, které mezitím do pupenů poslal.
Jádroviny snášejí dobře řez v jakoukoli dobu, proto se řežou v době, kdy je to výhodnější pro zahradníka. Do jisté míry to platí i pro slivoně. Já je řežu v době, kdy mám čas, od ledna do května. Ani řez v předjaří jim viditelně nevadí. 
   U choulostivějších dřevin, jako broskvoně či réva vidíme, jak dobře snášejí a jak rychle hojí vylamování vlků a fazochů zazelena.
   Nelze paušálně tvrdit, že peckoviny je nutné řezat na čípek. Pouze u silnějších větví je třeba dodržet pravidla Zahnova řezu. 
   U stromů, které v předešlém roce přinesly nadúrodu radši s řezem vyčkávám. Někdy mohou odpočívat, kvést málo, nebo plůdky po odkvětu shodit. U takových počkám s hlubším řezem na příští rok, abych strom nezbavil toho mála plodů co mu zbude a abych ho v neplodném roce nehnal příliš do růstu.