Díky i za tuto poučnou reakci.

Stále hledám protiargumenty pro moji domněnku, že patrně rozhoduje co největší připodobnění k prostředí ve skladech s tzv. řízenou atmosférou, tj. určité zvýšení CO2 (a pochopitelně etylénu) na úkor vytěsněného/vydýchaného O2, ale s určitým nutným objemem takového vzduchu nad ovocem při jeho jen minimální výměně. Určitě nedosáhnu správných čísel ani teploty, ale podle mých dosavadních zkušeností půjde spíše o pouhé "zpomalení" dýchání a dozrávání při konzervačním účinku nižšího obsahu 02 a vyššího CO2 na šíření hnilob z jednoho jablka na ostatní - a to vše bez nutnosti dodržet ideální teplotu. Jsem ale přesvědčen, že velký význam u mne mělo velmi, velmi pozvolné klesání teploty. Tedy že vyšší počáteční teplota ani tak v té atmosféře jablkům nevadila, pokud nebyly žádné střídavé výkyvy teplot. Uvidím, na podzim vyzkouším svůj záměr - doufám, že jablek bude tolik, abych na to mohl třeba jen čtvrtinu či třetinu určit pro pozdější spotřebu (co kdyby to nevyšlo).