Nemám nic proti zkušeným a poučeným pěstitelům, kteří sledují agrotechnické lhůty, a v optimálních termínech preventivně aplikují ve správné koncentraci ten pravý postřik. Praxe bývá bohužel jiná. Zahrádkář si koupí v drogerii to, co mají a stříká jak mu poradí - při rašení, před květem, po něm a pak kdy dovolí počasí a kdy on má čas. Radši všechno a když nevím kdy přesně, tak 2x
Myšlenka, že preventivním postřikem bráníme prolomení rezistence má jistě pravdivé jádro. Stejné, jako že opakovaným postřikem dříve vypěstujeme rezistenci houby na daný postřik. To je taky přírodní pravidlo.
Věc není tak jednoduchá. Od mé zahrady po silnici jedním směrem je (na podzim) výkupna padaných jablek 1,5 km, na druhou stranu 3 km. Končí tam plody z nízkokmenných ošetřovaných zahrádek ze stromků s probírkou? Nikoli. Ty tuny jablek po 2 korunách narostly kolem silnice III. třídy, ve starém sadu pod lesem, v záhumenku sousedů u políčka s bramborama. Některé strupovitostí trpí, jiné méně, další vůbec. Představa, že správným chemickým zásahem na své zahrádce změním globální chování choroby v našem kraji, je iluze.