Pro Daník: Nevím jak to myslíte, jaké zdroje. Jak na "východě", tak na "západě" se při šlechtění používají špičky světového šlechtění, přikřižují se k domácím odrůdám, které mají v genetice třeba tu odolnost mrazům, nebo strupovitosti. Proto se v Holovousích používala ta Antonovka, Zvonkové a i další. Když jsme v roce 1988 byli na Ukrajině, na výstavě úspěchů hospodářství, byly tam nejhezčí jablka (vedle nějakých Mičurinových) Uelzy, Mekintoš, Spartan. Ty Mičurinovy se nedaly jíst. Na trhu říkala prodavačka že jsou "vkusnoje", ale kousl jsem si jednou a sáček zapomněl na lavičce v parku. Ale u Moskvy a i jinde křížili a šlechtili - jinak by nebyly dnes v nabídce odrůdy révy, sloupcovek, kvalitní ruské maliny, třeba i ty jeřáby atd. Pro HK (19.124). Odolnost mrazům a postižení jarními mrazíky spolu nesouvisí. Stromy, které mají geny východních odrůd, na východě domácí aktinidie, meruňky, broskvoně a mnoho dalších druhů možná vydrží "třeskutější" mrazy, ale když naraší nevydrží - stejně jako ty naše - nic. Podobně je to i s ořešákem, ať pochází odkud chce. Když spí, je odolný, když začne rašit, stejně jako ostatní, ne. Jen ta mrazuvzdornost je i u té nejlepší odrůdy ořešáku menší. Pokud chcete ořešáky, který utíká jarním mrazíkům, shánějte pozdně rašící "svatojánské" nebo "jánské".