Já bych termín staré odrůdy nezavrhoval, ale rozdělil na dvě skupiny:
Staré odrůdy 1
Ananasová reneta, Bernské růžové, Breuhahnovo, Sudetská, James Grieve, Wagenerovo, aj. Už je kolem sebe běžně nevídáme, šlo o krátkověké stromy. Bojovat za jejich záchranu za každou cenu nevidím za nutné. I když na ně někteří nedají dopustit, nové odrůdy je nahradily lepší chutí, plodností, velikostí, často i rezistencí. 

Staré odrůdy 2
Blenheim, Jadernička, Matčino, Grávštýn, Smiřické, Boikovo, Kardinál, Strýmka, Panenské, Vilémovo, Boikovo, aj. Stromy jsou dlouhověké, takže je stále vídáme ve starých sadech, kolem silnic, v extenzivních zahradách. Tyto jabloně, které mohou tvořit krajinu, růst bez větších zásahů pěstitele, je třeba zachovat. A to proto, že podobné odrůdy mezi těmi novými nenacházíme, takové se totiž již nešlechtí!