Kdysi byl Jonalord mým nejoblíbenějším zimním jablkem. Jeho chuť je nezaměnitelná pro zvláštní typickou přikyslou dochuť. Ovšem v jeho chuti - koneckonců ani ve vzhledu či v růstu - nenacházím ani Jonathan, ani Lorda.  Nevím, kde vzal geny pro velké plody, odolnost proti strupovitosti,  malé nároky a tak dlouhou skladovatelbnost. Myslím, že dnes už by se jako novinka prosazoval asi těžko, ale ve své době jsem ho cenil jako vlajkovou loď rezistentních odrůd.