Každým rokem se snažím, pane Václave, přijít Jonagoldu na chuť. Letos jsem si sehnal jak Jonagoldy, tak Jonagoredy, přibyla Marnika a Jonaprince. Uznávám špičkovost a vysokou tržní hodnotu plodů, ale já vždy sáhnu raději někam jinam. Pro něco jiného. Ve zdejší soutěži o nejchutnější tři staré odrůdy se mi Jonathan do první trojky nevešel. Přitom je to jablko mého "dětství" a spojuji si s ním tu pravou "nejjablečnější" chuť minulých dob. Tyto letošní Marniky, co tady mám, jsou velmi výrazně "jonathanové", jako nástavba na goldenovské plnosti a sytosti,  bez náznaku "ředění". Pravděpodobně velmi dobrý rok i pro tuto špičkovou odrůdu. Tyto plody musí uspokojit každého konzumenta a těžko někdo řekne, že mu taková jablka nechutnají. Já však svůj kladný poměr k této odrůdě stále hledám a dávám raději přednost všelijakým specialitám, ať už z nového nebo starého sortimentu odrůd. Ale tyto kupované Marniky asi vynikající jsou, je třeba to objektivně přiznat, ať už jsou pro mě "TOP", nebo ne.