Jen poznámku - letošní absence strupovitosti je zjevně lokální záležitost, soused má napadení listů již silné.

A když už píšu, tak přidám svůj přístup - postřiky se snažím používat tak, abych je nejedl. Nespoléhám na krátké OL, které v mnohých případech prokazatelně nejsou dostatečné. Zeleninu nešplíchám s výjimkou prevence Cu či Vitisanu na rajčata a tykvovité a moření sadby česneku. Zbytek nechám osudu. Co nevyroste nahradím úspěšnějšímy druhy. Svilušky jedlými oleji a sírou.

Ovoce - systematicky ošetřuji na jaře (monilie meruněk, strupovitost; padlí při výskytu) a jádroviny (dle tabulek integrované produkce dětské výživy) končím začátkem června zpravidla již bio - síra, Vitisan. Mšice a červivost podle situace 1-2x případně vůbec, lepové pásy mi moc nefungují. Sviluška a hálčivci - T. pyri. Monilie plodů - zkouším Vitisan. Obaleč je kámoš (za 30 let mi pouze jednou omezil úrodu jablek, jinak pomáhá s probírkou)

Réva - Vitisan, Cu, síra.

Moruše, borůvky, muchovník, maliny, fíky atd. bez chemie, rybíz a angrešt výjimečně lokálně při ranném napadení mšicí, padlí před či po květu a pak jen odstraním případně napadené špičky letorostů.

Později postřikovač distribuuje převážně hnojiva na list. Něco jsem zapomněl?