Když už tady drbem ty včely, tak drobné vysvětlení. Včela je zaprvé "florokonstantní", tedy když si řeknou "děláme angrešty" tak většina létá na angrešty. K opylení pak vlastně dochází promísením pylu na chlupatáých včelách v úle, protože právě díky té florokonstantnosti určitá skupina létá stále na stejnou třešeň, jiná skupina na jinou třešeň. Dále včely spolu velmi dobře komunikují svými tanečky. Když tedy některá zjistí vydatný zdroj nektaru, všechno v úle zalarmuje na ten směr a rostlinu. Viděl jsem to několikrát a je to fascinující podívaná. Zajímavé je, že ten taneček může probíhat jak na svislé, tak na vodorovné  - v podstatě obecné - ploše a vždy jej ostatní dobře pochopí. Kdybych to měl pochopit já, měl bych hlavu jak věrtel. Tyto dvě a i jiné vlastnosti způsobí jednak to, že se včely při pastvě chovají tak jak se chovají, druhak to, že se chovaji jinak než čmeláci a samotářky. A vzájemně se doplňují. Proto třeba při květu řepky opustí zahrady a vrhnou se na řepku. Ještě poznámka, včely neopylují rostliny vědomě. Je to druhotný účinek toho co dělají. Jediný důvod je sběr nektaru a pylu, glycidů a bílkovin, potravy. Opylování je jim ukradené. Strom může být pro včely neatraktivní z více důvodů, hlavní bývá nedostatek nektaru. Když je sucho, suchý vítr, nektar vyschne a tvorba je slabá. A tak dál.