Můžeme provést letní řez ale nikdo Vám neřekne kdy to máte provést aby to mělo možný efekt pro eliminaci hořké pihovatosti.

Já vám to řeknu. Ten řez se provádí od poloviny července do konce srpna (tzv. pozdně letní doplňkový řez). Jeho smyslem je snížit počet růstových vrcholů, které transpiračním proudem odčerpávají stromu značně vápníku. Naopak příliš časný letní řez (začátek července), má za následek) prorůstání oček na letorostech, předčasný obrost pak nevyzraje a za teplotně a vlhkostně příznivých podmínek je dokonce větší výskyt hořké pihovitosti v důsledku odčerpávání vápníku novými růstovými vrcholy předčasného obrostu - z kořenů, ne z plodů.(Ing. Sus 2006)   Je to odlišný termín od klasického letního řezu "na plodnost", který se provádí dřív.
   Jinak ale řezem ovlivníme pihovitost jen málo. Teoreticky nejúčinějšíí je řez vynechat (hlavně ten zimní). Pihovitost je choroba z nadbytku ne z nedostatku. Na starých zanedbaných stromech v chudé půdě - i bez vápníku nemoc na plodech neuvidíte nikdy. Nedostatek vápníku je relativní, postřik tak neřeší příčinu choroby, pouze následek v plodech.  Je třeba omezit hnojení dusíkem (hlavně amoniakálním, který okyseluje půdu a tvoří ionty bránící příjem vápníku z půdy), draslíkem a hořčíkem a taky omezit závlahu. 
   Naštěstí stromy obvykle časem chorobě "urostou" tím, jak prokoření do chudší půdy a spotřebují nadbytečné živiny. Choroba pak propukne jen v letech, kdy strom "vynechává" a po hlubším zmlazení.
    Z těchto důvodů jsem v případě Admirála optimistou. Pěstuji ho proto na bujnějších podnožích a v kmenném tvaru.