Přemýšlel jsem o tom, jak si každý prosazujeme svůj názor a příliš neposloucháme druhé. Přitom není jen jedna pravda. Konkrétně ke tvaru stromů - jde o několik základních faktorů:
1. Poloha a rozloha zahrady a možný výskyt zvěře. Zahrádky v koloniích si přímo říkají o ovocné stěny, k rodinným domkům více "pasují" zákrsky či ČK, i když nic proti stěnám nebo podobným nižším tvarům. Větší sady s ev. podplodinami bývají osázené vysokokmeny s velkými vzdálenostmi řad.
2. Vliv tvaru a podnože na vybarvení a zejména na skladovatelnost (velký vliv má i zatravnění, sklon, lokalita...). I odrůdy jsou pro daný tvar vhodné či nevhodné. Rubína bych asi ve stěně pěstovat nedovedl, Čistecké či Matčino asi také ne, ale mohu se mýlit, stěny moc neumím.
3. Věk a fyzička pěstitele. Tady je ta moudrost, na kterou jsem přišel vlastní hlavou a vetchým tělem. Polokmeny a vysokokmeny bych sázel v létech, kdy bystré oko a pružný krok (daleko dohlédne či seskočí), tedy do třicítky. Do deseti let zaplodí, mezi čtyřicítkou a padesátkou je snad ještě ze štaflí oblezu, možná i o deset let déle. Nu nevím, zdá se mi, že je mnoho VK, které raději majitelé nečešou. Jde o stromy postarší, majitele neznám. Možná, že raději nakupují ovoce v hypermarketu i s barevnou nálepkou.
ČK - radil bych do padesátky, ale sám se neposlechnu, mám je rád.
Nižší a nízké tvary, stěny, ministromky na pidipodnožích apod. už vůbec neodsuzuji. Je-li již hlava trochu skloněná, oko optikou zdobené, trup nachýlený, či slabá a něžná ženská ruka - snáze se pracuje z pevné země než ve výšce, člověk si krásu plodů i více užije, jen je třeba téměř každodenní péče - vyvazování, stříhání, postřiky, okopávání, hnojení - ale pokud je člověk "u toho", pak je to i radost.
Nu, jen jsem chtěl upozornit, že zasadit strom nebo tulipán není totéž. U stromu je třeba myslet na budoucnost a to i na tu méně radostnou v pokročilém věku.