Výsadba hrušně

"Pro zasypání kořenů stromku smíchat kompost s vykopanou zeminou. Horní hlínu dat ke kořenům, spodní horší nahoru."

To se doporučovalo dřív, teď už se všude doporučuje, že se zem zespodu nemá dávat nahoru, ale vylepšit a nechat dole. Taky to smíchání země s kompostem přímo na kořeny se příliš nedoporučuje.

Myslíte, že to co fungovalo celá desetiletí, dnes náhle přestalo fungovat a doporučuje se jiný postup?

Vězte, že já to taky tak dělám - ke kořenům dám horní kvalitní ornici smíchanou s kompostem, na to posadím stromek, a zahrnu další částí horní kvalitní ornice. A tu nekvalitní spodinu dám nahoru, kde může neužitečně ležet. (Pak do ní na podzim zarývám hnůj, takže teď už i ta horní vrstva je kvalitní.) A stromkům se, oproti jiným v okolí, vede o poznání lépe. Kompost u kořenů jim rozhodně nevadí, právě naopak. Možná se za čas projeví problém, že se kořenům nebude chtít z výsadbové jámy, ale zatím jim to velmi prospívá a přírůstky mají pěkné (kromě hrušní samozřejmě ).

Poznatky se můžou měnit, ne vždy je to zaběhnuté správné. Na více místech jsem se dočetla, že zem se má smíchat s kompostem jenom ta dospod pod kořeny nebo k okraji jámy, přímo na kořeny se kompost dávat nemá, protože díky pohnojení pak špatně koření a kořínky se můžou spálit. Přihnojit se má až po zakořenění stromku.
Pokud se dá půda zespodu nahoru, tak je pak příliš utužená a špatně propustná. Časem jí nejspíš vylepšíte, ale to není hned.

Kompost v žádném případě kořeny nespálí.

Pokud dáte přes sezónu kolem stromku mulč (např. posekaná tráva), zemina se pod ním neutuží (mám prakticky ověřeno).

Moc všem děkuji za cenné rady. Když to shrnu, tak:
- jáma 80x80 s hloubkou 60 cm bude na kdoulovou podnož stačit. To jsem ráda, když jsme před 20 lety sázeli na naší zahradě hrušeň na semenáči, tak jsme dělali jámu hlubokou možná i ten metr a manžel byl dost odrovnanej, a to byl tenkrát mladík v plné síle, teď už to bude horší. Bohužel vysazený strom níž než vykopaná jáma neproroste, ta suť ze stavby je tvrdá jako beton, tak snad bude kdoulové podnoži těch 60 cm opravdu stačit.
- 20 l kompostu smíchám se spodinou 1:1 a přidám 300 g síranu a superfosfátu. Ten vápenec raději dávat nebudu, kdouloň ho nemá ráda.
- všechny hnojiva a kompost smíchám jenom se spodní zemí, aby se jí při sázení nedotýkaly kořeny, ty pak zasypu kvalitní zemí horní už bez kompostu.
Co když ale bude té spodiny víc než 20 litrů? Mám smíchat všechnu v poměru 1:1 s kompostem, nebo víc než 20 l kompostu dávat nesmím, i když bude ke kořenům ještě rezerva?
- místo kůlu dám kovovou trubku. Vzdálenost 10 cm asi nebude moc, když pan Hlavatý dává dokonce 15-20. Jenom tu stranu pořád nevím, pan Hlavatý radí ze směru větru, Petr z H jih. U nás je větší vítr (třeba při bouřce) vždy od SZ.
- stromek namočím celý na den do sudu s vodou, snad jsem to pochopila správně
- po zasypání jenom mírně sešlapu, zaliju a dosypu zbylou zem.
- větve zastřihnu na polovinu (pokud budou), na jaře pak klasický jarní řez na 2-3 pupeny.
- kmínek můžu natřít vápnem, ale není to nutné.

Šmarja, to je přeci jedno, kolik toho celkem smícháte. Vhodné prostě je, abyste stromek sadila do směsi kompostu a zeminy smíchané zhruba v poměru 1:1.

Pokud u vás převažuje SZ směr, dejte podle toho kůl. U nás se pravidelně střídá směr Z (SZ, JZ) se směrem V (JV, SV), takže to nemá smysl. Proto jsem doporučil dát z jihu, aby na jaře stínil slunce a zpozdil trochu rašení.

Nenamáčíte "celý" stromek, ale tak, aby byly ponořené kořeny.

Jinak nesuďte tak rezolutně, co kořeny dokážou. Ony prorostou i tím betonem. Nikdy jste neviděla třeba pouhou trávu, která prorostla asfalt? Neviděla jste silnici zdeformovanou kořeny stromů?

OK, zem v poměru 1:1 s kompostem.
S namočením jsem to pochopila špatně, když jste psal do sudu, tak jsem myslela celý, takže správně je namočit jenom kořeny.
Kůl zatluču ze SZ. Mám dát na to zastínění ke stromku něco jiného?
Viděla jsem asfalt zdeformovaný kořeny stromů, ale to nebyla kdoule. Semenáč by to asi prorostl. :-)

Ještě k tomu dřevěnému uhlí. To nemám, jedině koupit to, co se prodává na grilování, nevím zda je to totéž. Z krbu bych možná vyhrabala trochu uhlíků, ale kyblík to nebude a taky nevím, zda je to totéž, jako to co si vyrábíte. Mám čistý přesátý popel, ale ten asi nebude dobrý, obsahuje hodně vápence.

Uhlí neřešte. Já jsem na něj přešel, boť pro mě to je téměř nutnost - mám vysychavou hlinitopísčitou půdu bez většího množství humusu, téměř tu přes léto neprší, voda tam není, takže potřebuju nějakým způsobem vylepšit vlastnosti k zadržení vlhkosti. Vylepšuju je přidáváním organiky a dřevěným uhlím. Mám spoustu větví ze starých uschlých stromů, takže tím zabiju 2 mouchy jednou ranou. Vyškrabávání z krbu nemá cenu, to by bylo na dlouho, než byste něco nastřádala... Pokud můžete v případě potřeby zalívat, pak to neřešte. Časem, když se vám bude chtít, jej třeba můžete seshora zarýt...

Neviem aku mate zem, akú polohu a akém zimy. Ale ak môžete a riešite pri výsadbe každý detail, tak zvoľte určite drevený kolík.
Ak zvolíte agatový, bukový atd, vydrží roky, ci už opalený alebo neopalený.
Zelezný kolík okrem toho že je nevkusný, spôsobuje vymrzanie a prehrievanie. 
Zelezo je dobrý teplotný vodič, a preto v zime mráz vedie priamo ku korenom do zeme.

Ja napr. do jamy dávam priamo ku korenom mletú rohovinu, ktora zabezpecí na dlhé obdobie dusík. Rohovina sa rozkladá velmi pomaly, nepáli korene.

Priamo na korene dávam tiež mykorizne huby. Ci to nejak pomáha neviem, ale vzhladom, že obdobia sucha su cez leto dlhšiu, prečo ich neskúsiť.

Ad Pierre: kov je síce výborný vodič tepla/chladu, ale pôda vôbec nie. Kovový kolík je bezproblémový, žiadne namŕzanie ani prehrievanie koreňov nespôsobuje. Pri opornom kolíku je podstatné, aby pevne držal a čo najdlhšie vydržal. V tomto drevené koly nemôžu konkurovať kovovým alebo plastovým, aj keď inak proti nim nič nemám (a je pravdou že väčšinou vyzerajú lepšie než ten roxor). IH