Vrublovanie do razstepu

Moje řeč.

Co se mně ale v rozštěpu zatím vůbec neujímá jsou meruňky. Kdybych místo těch nemožných kleští použil hned rozštěp, třeba by byla situace jiná, nevím. Radost mám z té Dolanky a i ta Domácí švestka - Černčinská se začíná hýbat. Na podzim jsem koupil stromky Domácí švestky. Debrecínské muškátové a Domácí švestky - Temano. Mám ještě Domácí švestku - Tolar a Domácí švestku - Promise, či Nectavit, ale musí se prosazovat v horších podmínkách. Potom je stále ve hře Domácí švestka od pana Procházky, kterou rozšiřuje p. doktor Miloš Vysloužil.  

U meruněk asi není nad ruční kopulaci. Přesto se jeden roub v rozštěpu také probudil a to Muscat de Nancy. Oprava po roubovacích kleštích byla také u tlustého roubu Bláhovy libovické (Libovická máslovka), ale tam byla sesazená podložka o něco málo širší než roub. V takovém případě nelze kopulovat ani dávat roub za kůru. Zbývá tedy rozštěp. Roub přece jen začal rašit, i když jsem jiný neměl a musel jsem použít ten samý, co jsem zkazil v únoru roubovacími kleštěmi.

Zajímavé je, že mně psal pán, kterému se rouby z různých zdrojů vůbec neujaly. Na fotce další ujmutý roub Čerčinské, který ač byl původně roubován kleštěmi, tak byl po negativní kontrole ještě znovu seříznut a dán do rozštěpu. V letošním nádherném chladném jaru se dal znovu použít proto, protože díky zimě a srážkám nevyschl. Rouby jabloní v rozštěpu – úplná nádhera, oproti minulému roku velký úspěch. Dokonce snad poroste i jeden z roubů hrušky Jean D´Arc, který dost ztmavl a dlouho nerašil. Na závěr bych také pochválil "roubovací balzám" Arbosan se kterým se dobře pracuje a to i bez štětce na roztírání. Obsluha jednou rukou se hlavně ocení ve výškách. 

S textem souhlasím. Dokonce jsem sám nedávno něco rouboval za zelena do rozštěpu (angrešt, rybíz, meruňka). Jenom to jméno hrušně mi nesedí. Jean d´Arc byl bratrem panny Orléanské (Jeanne d´Arc). Hrušeň je nejspíše pojmenována po jeho sestře.

Samozřejmě, že se nedá vůbec prohlásit, že je něco stoprocentní. Například v předchozích příspěvcích zde vyfocené rouby měly úspěšnost jen padesátiprocentní. Do Zelené renglódy jsem dával do rozštěpu dva rouby OPÁLU a dva rouby VLAŠKY. Ujal se jen jeden roub Vlašky a jeden roub Opálu, i když vyrašily původně všechny čtyři. 

Tenhle druh roubování možná ledaskdo neuznává, přesto video tohoto pána je pěkné. Škoda jen toho nesrozumitelného překladu, asi z rumunštiny, bych to tak tipoval.

Pokud nejsou žádné reakce na tento druh roubování, tak asi nemá smysl se na nic ptát. Naprostá nepravda je ale to, že roubování do rozštěpu je vhodné tak leda pro rybíz, angrešt nebo vinnou révu. To je s prominutím úplná blbost. Jádroviny se ujímají tímto roubováním zcela běžně, ale co mě přímo udivuje je to, jaká je obrovská ujímatelnost roubů slivoní. Rouboval jsem letos asi 15 odrůd slivoní a všechno roste. Větší problém je u meruněk a to právě nevím, čím to je. Zásada číslo jedna je odebírat rouby v prosinci, kdy nejsou ještě narašené, jako tomu bylo letos už začátkem ledna. Uskladnit je v lednici a roubovat až tak na přelomu března a dubna. Že je roubům jedno, kde jsou uskladněné, jestli naroubované na stromě, nebo jinde nebude tak docela pravda, i když jistý rozdíl by tam byl, a to ten, že pokud by se roubovaly velmi časně, například v únoru, nenarašené rouby odebrané v prosinci, výsledek by byl asi jiný. Letošní zkušenost je taková, že se spíš ujmou pozdě roubované i pozdě řezané rouby, než narašené rouby, které stojí půlku zimy naroubované na stromě. U jádrovin a švestek je to asi jedno.

Vy mně zřejmě nevěříte, ale raší i dost pozdě odebrané a naroubované rouby Apredelice, Carmen Top a Franzi. Všechno rozštěp. Stromek HARMATU se taky probral a roub z něj naroubovaný do Ledany se taky probudil a to velice rychle. Stromek byl zřejmě dlouho v chladírně, možná až do března. Například na stromek Temana jsem narouboval do rozštěpu na tři místa tři odrůdy a to Gemerskou, Jajo a Šlapanickou, nádherně se ujaly.