Soňa - pomoc se švestkou a hruškou

dobrý den, jsem naprostý amatér a potřebovala bych navést, jakým způsobem založit "mini ovocný sad". mám malý kousek zahrádky, cca 12-10 metrů, a po kratších obvodových stranách bych ráda vysadila 2+2 švestky a hrušně. Nejraději kombinaci dvou druhů. Pod stromkama nebo spíš v jejich okolí potřebuju pěstovat zeleninu a drobné ovoce, stromy nemůžou být velké, nějaké zákrsky, co se týká výšky kmene i velikosti koruny. Netuším, jak se orientovat... jo a jsem laik i v řezu stromků, tak případně¨i nějaký druh, který je rezistentní nejen k chorobám, ale taky k neodborným zásahům...  jo a jedná se o Jižní Moravu, ale i tak bych ráda něco rannějšího. 

U hrušní se dnes bez chemie neobejdete, v celé republice řádí rez hrušňová. Místo nich bych volila něco jiného, třeba broskev + meruňku (višeň, třešeň). Vzhledem k požadavku na obdělávání pod stromky a výšce koruny bych volila čtvrtkmeny, mám to také tak. Ostatní určitě poradí více.

U broskve, meruňky a višně se bez chemie neobejdetde, v celé republice řádí kadeřavost a moniliový úžeh. Tyto peckoviny ošetřuji chemicky každoročně, hrušně vůbec. Rez mám, ale sem tam flíček. Není to v celé republice, je to místo od místa, záleží na blízkosti jalovců.

Prostorově nejméně náročné jsou štíhlá vřetena, jenže jako "naprostý amatér" asi možnosti tvarování nezvládnete. Navíc se pod nimi nedá nic pěstovat jednak z důvodu výživy (aby stromek dal 20-30 kg ovoce jako ten velký, nesmí se o živiny s nikým dělit) a jednak z důvodu stability mělce kořenících podnoží. Takže spíše uvažujte o tom, že si pořídíte něco s vyšším kmínkem a střední korunkou (polokmeny).

Uvažované švestky jsou dobrá volba, protože pokud Vám nevadí střídavá plodnost a vyberete odrůdy odolné moniliové hnilobě, množství použité chemie bude minimální. Z odrůd, se kterými mám osobní zkušenost bych doporučil Katynka, Čerčanská, Presenta. Kvetou současně ale zrají postupně. Pozor, Čerčanská není totéž co Čačanská xy. V případě Čerčanské se jedná o klon Domácí velkoplodé (podobně jako Chrudimská) ale u "čačanek" jde vždy o křížence jugoslávské švestky se slívami (tj. tzv. pološvestky). Nechemická ochrana spočívá ve vyvěšování modrých lepových desek těsně po odkvětu.

Hrušku budete muset sehnat jedině jako roubovanou na kdouli, na ostatní používané podnože by byla zahrádka malá už při prvním stromku. Hodně odrůd trpí rzí pouze na listech ale na plodech zůstane čistá. Protože postřik proti rzi není nutné provádět každoročně a protože se provádí v době rašení (když loni nebyly přírůstky větviček optimální), tak rezidua z postřiků v plodech nejsou.

Donedávna byly broskvoně s dvěmi postřiky proti kadeřavosti "mědí" před rašením ovocem nejméně náročným na chemii. Nyní však už začíná být žádoucí i ošetření proti červivosti, protože se k nám uvedený škůdce dostal a jsou zde v mnoha obastech i podmínky pro jeho přezimování. Při velkém tlaku vos je pak dobré stříkat i proti moniliové hnilobě, protože dřív než si stačíte všimnout, že vám ty potvory nabodly nějaký plod, už v místě nabodnutí je infekce monilií a plod nahnilý (což vadí více než samotné nakousnutí).

Královnou našich podmínek je ovšem jabloň.

Stando, nezlobte se, ale hrušně proti rzi se stříkají těsně před květem a po odkvětu. Na Pražském Př. se musí každoročně, ta potvora u nás napadá dokonce i větvičky :-((. Bez postřiku mají hrušně listy oranžové+ hnědé, pak zhnědnou a předšasně úplně opadají, přírůstky prakticky žádné. Jeden rok jsem postřik vynechala a měla pak obavy, jestli mladý stromek vůbec přežije. Naštěstí ano.

Ale jak píše p.Vysloužil, záleží na lokalitě.           Lída

Ano, vyjádila jste to přesněji, že postřik "v době rašení" je vlastně jeden před rozkvetením a druhý po odkvětu. Jenže já chtěl zdůraznit to, že rezidua postřiku v polodech nejsou právě s ohledem na termín postřiku.

Na zahradě 800 metrů od Té Vaší stačí stříkat obrok. No a na druhé zahradě mimo HK stříkám asi tak každý rok následující po přestupném roce. Pak vím o jedné aleji Boskovy lahvice, kterou nestříká nikdo a nikdy. Ta je odolná na plodech, takže rez na listech ovlivní pouze velikost ročních přírůstků. Teď si nevybavím, co máte za odrůdu, ale 2 roky zpátky jsem si ji nepořídil právě pro její citlivost k rzi a strupovitosti.

jejda, vidím, že jsem si původní příspěvek po sobě nepřečetla, mělo tam být v rozměrech 12-16, takže zahrádka rázem povyrostla .  s tím pěstováním kolem stromků - myslela jsem, že bych pod ně nebo okolo dala spíš dýni, bylinky, nebo jahody, něco jen nízkého, ale aby se místo využilo... no pokud je to nežádoucí pro ty stromky, tak to budu muset přehodnotit...

višeň a meruňku už za zahrádkou, tedy jako za plotem máme, no a jabloně mají u sousedů, kteří výměnou za jiné naturální produkty se s námi o sklizeň dělí... proto ta volba švestek a hrušek.

myslím, že běžnou chemickou ochranu snad zvládneme, šlo mi spíš o to, že patrně nikdy nebudeme natolik schopní zahrádkáři, abychom se pouštěli do nějakých náročných specialit 

Podzimní červenoplodá hrušeň Karina roste velmi pomalu a pro Vaše prostory by mohla být ideální. Ačkoliv vlastní doporučení na plody zatím poskytnout nemůžu (budu letos teprve sklízet první propagační hrušku), obecná hodnocení jsou vcelku dobrá. Na strupovitost by trpět neměla, pokud se vám rez vyhne, mohlo by vám to vyjít i bez chemické ochrany.