Hrušeň na hlohu

Na jaře jsem naštěpoval na několik náletových keřů hlohu kolem polní cesty rouby hrušní, vesměs na starší dřevo za kůru. Nyní jsem je prohlížel, všechny se ujmuly, mají pěkné přírůstky a mnohé vyrazily i předčasný obrost. Rouboval jsem ve výšce cca 1,5 metru nad zemí. Zajímavé je, že obrost z kmínku hlohové podnože nemá sklon přerůstat naštěpovaný roub, jak se to pravidelně stává např. u myrobalánu. Hrušně rostou už od pohledu oproti hlohu viditelně bujněji. Napadá mě, že by hloh mohl být vhodnou podnoží pro nižší tvary v oblastech nevhodný pro kdouli. Máte s touto kombinací někdo zkušenosti?

Osobně s tím zkušenosti nemám, ale údajně hrušeň na hlohu moc dlouho nevydrží. Kdyby to fungovalo, tak bych to přivítal.

Mám na hlohu akorát jabko. Omylem, záměna roubu mišpule. Zatím to roste. Druhý rok vegetace, špičák, cca 110 cm. Zával není ideální. Kalus se rozlézá jakoby jen po povrchu hlohového pařízku a jakoby tvoří adventivní kořínky.
Hloh pro hrušku mě nenapadl. Protože jsem našel planou hrušku, zakrslé tintítko na okraji lesa. Zdá se docela stará. Plody má jako polnička. Kolem ní je několik semenáčků, starých několik let, ve velikosti lesních borůvek. Tak chci vyzkoušet je.
Na obrázku je jabloň na hlohu. Obrázek je starý cca měsíc. JG

Zkusím ještě, jakou afinitu k hlohu budou mít jeřabiny a muchovník. Obojí je chutnější než plané hložinky.

Roubování na hloh v terénu může být cesta. Pěkný kmínek ovocného stromku volně v terénu je „velká výzva“ pro veškerou zvěř. Tím hloh, pro trnitý obrost, netrpí (ještě jsem neslyšel o junákovi, co zlomil hloh). Zakořenělá podnož také nepotřebuje dál moc péče.
O afinitě hlohu nevím vůbec nic. Uvádí se pro mišpuli, ale i u té jsem raději hned, pro jistotu, „utekl“ ke zpravokořenění podsazením a zasypáním roubovance. Zamulčoval a zaléval. Mišpule roste pěkně a žádný hložík nevykukuje (viděl jsem totiž s láskou opečovávaný keřík hlohu, koupený za drahé peníze s visačkou mišpule).
Ještě odbočím k muchovníku. Taky se na něj chystám, ale tam chci jen postupně přeroubovat stávající starší keř. JG

Psal jsem v tomto vláknu o jabloňovém roubu omylem naroubovaném na pařízek hlohu. Protože pořád roste, tak nastal čas, něco s ním udělat. Přesadil jsem ho, pro mě jako raritu, na trvalé místo na další pozorování (co vydrží).
Roubovací rána skoro zhojená a vývoj stromku srovnatelný s mými jinými roubovanci na pláňkách. JG

Druhý obrázek.

Ještě to nemám vyzkoušené, ale už jsem si našel dvouleté semenáčky hlohu a letos v létě budu očkovat asi Clappovu nebo Boscovu. Napadlo mne to samotného, ale později jsem objevil zmínku v knize Výnosné ovocnictví od Antonína Večeře. Cituji: pro krsky hrušní lze výminečně použít hloh. Udělám proto malý pokus, abych zjistil jakou afinitu ke hrušním má hloh a také jak moc na hlohu hrušeň roste. Za rok se uvidí.

Jako podnož se používá bujněji rostoucí (ne toliko trnitý) Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna). Obecně asi by bylo vhodné někde najít, popisy dřívějších pokusů z poválečných let, než se začaly masově používat kdoule (byť i za cenu pracného mezištěpování).

SfK.