Já trochu nerozumím tomu, proč se, paní Vlaďko, tak upínáte na tu mrazuodolnost podnoží? To jsou údaje, které určitě nikdo velmi dlouho netestoval a autoři pomologií je opisují od autorů starších knih a ti je opsali zn ještě starších. Po desítkách let pěstování hrušní jisté poznatky vidím.
1. Hrušně jsou oproti jabloním obecně teplomilnější (neplatí doslova, Špinka asi nebude náročnější než Fuji)
2. Vyžadují hlubší půdy, ale snášejí lépe přísušky
3. Vadí jim vysoká hladina spodní vody a nízká vrstva ornice na jílovém podloží
4. Strupovitost nečiní takové problémy jako u jabloní (Koporečku jsem nezkoušel) i bez ochrany fungicidy.
5. Naopak proti některým škůdcům (mery, vlnovník) a chorobám (rez, kaménčitost) je ochrana obtížná a často neúčinná
6. Stromky se ujímají hůř než jabloně, ale méně chutnají hryzcům
7. U letních a podzimních odrůd je problém v krátké konzumní zralosti
8. Zimní odrůdy v chladnějších polohách nedozrávají a chutnají jako méně sladká řepa.
9. Při roubování se hrušně celkem dobře ujímají, ale s tvrdým dřevem se hůř pracuje
10. Hrušně kvetou dřív než jabloně, takže riziko pomrznutí v květu je větší. Naopak mrazové desky na dřevě vídáme jen výjimečně.
11. Zmrznutí v kořenech jsem nikdy nepozoroval, tedy údaj o mrazuvzdornosti podnoží považuji za nepříliš významný.