A kdo ví, kde za sto let skončí ty zde tak adorované "staré" odrůdy? To je přece přirozený pokrok, že staré je zapomenuto a nové přichází. Je to otázka plynutí času, že tato odrůda je teď stará a tato nová. Za 20 roků tomu je jinak. Ty dnešní Topazy a baleriny jsou dnes velké novinky a za pár let to budou staré odrůdy. Každá doba přináší své. V počátcích šlechtění stačilo, když se podařilo vypěstovat jabko, které nebylo trpké. A pokrok šel dál, šlechtily se další vlastnosti. A jestli budou kdy lemovat cesty (silnice ne!) nějaké stromy, nezáleží přece na těch stromech, ale na lidech, kteří je tam (možná) nasázejí. A o to, že by dnešní odrůdy neuměly růst jako vysokokmeny, opravdu nemám obavy.