Pýchavka (vatovec) roste na pastvinách, zahradách, sadech nejraději na vlhkých humózních živinami bohatých půdách, často v porostech kopřiv. Zatím není k dispozici metodika pro intenzivní pěstování v domácích kulturách. Proto pýchavku vysazujeme na vhodná přirozená stanoviště.



Pro výsadbu je třeba vybrat vlhčí ne podmáčené místo, které často nevysychá a je bohaté na živiny, zvláště dusík. Je třeba, aby zde byl porost trav, případně kopřiv nebo jiných rostlin, protože houba k růstu potřebuje kořínky těchto rostlin. (Nevhodné jsou holé lesní půdy).

Výsadba se může provést dvěma způsoby. Prvním způsobem je výsadba do hnízd, kterou je možné provést následovně. Motykou se nadzvedne drn trávy, ke kořínkům se nasype asi 20 zrnek rozdrobené sadby. Drn se zpět přimáčkne. Vysazujeme do sponu asi 1 m x 1 m. Čím hustější výsadbu zvolíme, tím rychleji se podhoubí vzájemně zapojí a můžeme čekat dřívější úrodu. Tímto způsobem osejeme asi 100 m2. Druhý způsob je plošná výsadba. Trávník zkypříme např. provzdušňovačem na trávník, rovnoměrně pohodíme rozdrobenou sadbu a přisypeme tenkou vrstvičku zahradnické zeminy a vše zaválcujeme. Takto z jedné sadby osejeme asi 50 m2.

Založenou kulturu je třeba udržovat v době sucha vlhkou. Vzhledem k tomu, že jde o extenzivní způsob pěstování, závislý na přírodních podmínkách, nelze přesně určit výskyt prvních plodnic. První plodnice se v závislosti na hustotě setí a vhodnosti oseté lokality mohou objevit druhým rokem. Většinou se objeví za 2-3 roky. V případě nevhodného pozemku nebo extrémních klimatických podmínek (vysoké teploty, extrémní sucha, dlouhodobé zamokření nebo přemnožení hlodavců) může být výsadba neúspěšná. Sbírají se mladé, uvnitř ještě bílé plodnice.