Zelené hnojenie

V tomto roku som na mojej záhrade skúsil pestovať facéliu, ako hlavnú - celoročnú plodinu zeleného hnojenia. Nesplnila však moje očakávania. Očakával som, že po výsiatí na jar, v lete po odkvitnutí ju zmulčujem, ona opäť obrazí a potom ju v jeseni opäť zmulčujem a pri jesennej orbe zaoriem.

Nestalo sa tak, Po zmulčovaní facélia veľmi slabo obrazila a medzi tým burina vyrazila a efekt - potlačiť rast buriny, sa nedostavil.

Preto by som chcel v nasledujúcom roku zmeniť plodinu celoročného zeleného hnojenia, ktorá by po letnom zmulčované lepšie obrazila a tak zamedzila rastu burina a v budúcom roku by bol záhon bez buriny pripravený na výsadbu zemiakov a pôda by bola obohatená o humus. Uvažujem použiť ďatelinu plazivú bielu RIVENDEL.

Máte prosím skúsenosti s týmto spôsobom zeleného hnojenia? Uvítam každú radu. Ďakujem.

Udělal jste velkou radost očím a opylujícím meďákům. Než čekat zázrak od zel.hnojení, spolehl bych se na hnůj- prý se začínají poptávat dotace na ťavy-budoucnost EU-zorané a zmrvené... S.P.,Ch.

Ďakujem za reakciu na môj dotaz. Ale žiaľ nepochopil som, čo chcel autor povedať...  Myslím si, že sme na portály, kde sa vedie seriózna debata o serióznych problémoch. Humor patrí zrejme niekde inde. Čo myslíte?

Zdravim. Neviem ake presne teplotne podmienky mate, ale u mna to funguje nasledovne (okolie Trnavy, tepla sucha oblast):

Skusal som viku jarnu, horcicu a faceliu. Vyhodou facelie je zrejme len to, ze nie je pribuzna s inymi bezne pestovanymi polnymi plodinami, takze je vhodna ako prerusovac v osevnych sledoch (ako medziplodina). Inak tvori len pomaly a malo zelenej hmoty a pomaly vzchadza, takze na zaburinenom pozemku ju zahlusi burina skor, nez vzide. Samozrejme vcelarov potesi, ale to aj horcica.

Vika rastie tiez nejako pomaly, sice puta dusik, ale nema schopnost potlacat buriny, a pri vzchdzani ju obzieraju vtaky,...

Horcica je super, lebo rychlo rastie (cim teplejsie, tym lepsie), cena osiva okolo 2 eur/kg pri vysevku cca 200g/ar je vyhodna. Pokial je moznost zavlahy, staci ju len rozhodit na povrch pody a polievat, netreba zapracovat do zeme, do 3 - 7 dni vyklici. Na jar treba dat pozor na prizemny mraz, kliciace rastlinky moze spalit. Tento rok som sadil tusim niekedy v marci, kedze bolo chladno pomaly rastla, trochu aj pomrzla, ale potom to rychlo dobehla a nakoniec mala vyse 1,5 m. Nechal som ju na semeno, takze som ju zrusil az na prelome jul/august, z toho co pri zbere popadalo mam teraz 1-1,5 m nove rastliny. Ak by som ju skosil este pred dozretim, niekedy v juni, myslim, ze by sa dala pestovat aj 3x posebe pocas roka. Staci skosit, rozhodit na povrch semeno a poliat, netreba podu kultivovat. Treba pamatat na to, ze sadena jar (predlzujuci sa den) ide viac do kvetu nez do hmoty, sadena po letnom slnovrate narobi viac zelenej hmoty (skracujuci sa den).

Pokial chcete nieco celorocne na kosenie (pozor hrube a tvrde stonky), co potlaci ine buriny - skuste slez maursky. Da sa kosit a vzdy obrazi, krasne kvitne a vcely sa za nim idu roztrhat. narobi vela hmoty, mnozi sa samovysevom ako divy. Moze to byt ale nevyhoda, lebo casom ho mozete zacat povazovat za burinu. Ma totiz pevne korene a narozdiel od raze a horcice sa neda zlikvidovat skosenim, asi iba zaoranim traktorom, lebo rucne by to bola riadna drina.

Na hmotu je dobra aj raz (tu ale nemam este odskusanu) - odrody ako Palazzo urcene pre bioplyn su slachtene na produkciu maximalneho mnozstva biomasy. Posadit v juli, nechat rast cely rok. Mozete skusit aj kombinovanu kulturu s datelinou plazivou a la Fukuoka-Bonfils.

(xxx.xxx.112.195) Ďakujem za perfektnú a fundovanú odpoveď. Vidieť, že viete o čom hovoríte, na rozdiel od ostatných vyjadrovateľov. Pre doplnenie môjho dotazu, mám záhradu v okolí Žiliny (Malá Fatra) 362 m n.m.

Z Vášho príspevku mi vychádza najlepšie horčica, s ktorou som vôbec neuvažoval. Podľa Vami popísaného popisu v nasledujúcej sezóne asi skúsim vysiať horčicu.

Podľa mojich vedomosti sa neodporúča príliš časté preorávanie pôdy, myslím, že orba len na jeseň je dostatočná. Plochy obsiaté plodinou na zelené hnojenie zmulčujem, pohnojím granulovaným hnojom (Flovium, prípadne granulovaný kravský hnoj) a vykonám orbu cca 15 - 18 cm. Používam dvojkolesový malotraktor.

Na jar pôdu už neoriem, len zrotavatorujem do hĺbky cca 15 - 18 cm a tam, kde bola vysiatá plodina na zelené hnojenie vysadím do hrobcov zemiaky. Ošetrím SENCORom, 1 - 2-krát oboriem. V príslušnom AT ošetrím proti plesni a spolu prihnojím na list a potom už len vyoriem. Pestujem odrodu zemiakov Campina, s ktorou som veľmi spokojný.

Snažil som sa čo najpresnejšie popísať môj názor na problematiku zeleného hnojenia na mojej záhradke. V prípade, že by ste chceli ešte doplniť, rád uvítam a už teraz som Vám vďačný.

Také používám na zelené hnojení hořčici. Hned po sklizni brambor, lochu urovnám kultivátorem, poházím políčko osivem horčice a lehce přejedu bránou. Osivo se nesmí dostat moc hluboko. Stačilo by jen pohodit, když příjde první déšť, tak se políčko zazelená a hořčice potlačí vetšinu plevelů. Do podzimu naroste porost i 1 vysoký, který před orbou zmulčuji. Hořčice má před bramborami jednu nevýhodu, objevuje se mi na jaře na hrůbcích bramor jako plevel. Nevím, jestli jsou to nevyklíčená semínka z podzimu, nebo ty vyrostlé v bramborách, ale to je asi jedno. Proto je třeba hořčici nenechat překvést, aby neudělala další semena, která by se po zmulčování dostávala do půdy. Letos jsem kvůli to mu použil na podzim jako zelené hnojení proso, to už nestihne vytvořit semínka a plevelení v příštím roce nehrozí. Proso je celkem levné, dostupné a hmotu také vytvoří - doporučuji.

Ano Honzo, s vaší zkušeností souhlasím a ze své zkušenosti to mám též vyzkoušené. Hořčici používám jako výbornou meziplodinu, prakticky po všem. Opravdu ji nepěstuji pro olej ale pouze jako hnojivo. Po sklizni hlavní plodiny, at brambor, okurek nebo cibule a česneku. příjde na řadu hořčice. S prvními mrazíky ji podmítnu rotavátorem, a nechám do jara být. Na jaře frézou zaorám a po pár dnech seji a sázím. Přezimovaných semínek je opravdu minimum, podobnou službu jako hořčice mi dokáže udělat i osetí krmnou kapustou. Ale vždy je dobré předem uvážit následnou plodinu. V minulosti jsem používal i pravý heřmánek, ale dnes se to nevyplatí.

Zrejme tam teda mate trochu chladnejsiu klimu, co sa prejavi hlavne na jar a na jesen castejsimi mrazikmi. Z tohto dovodu - pokial je cielom ziskat organicku hmotu - by som skusil tu raz ako oziminu. Dalsi rok mozete skosit za zelena, alebo nechat dozriet. Po skoseni staci horcicu rozhodit priamo do strniska a poliat. Narozdiel od horcice, ktora by s vysokou pravdepodobnostou vymrzla, raz dokaze vyuzit aj chladnejsie obdobie neskora jesen/ skora jar. Cez zimu horcica samozrejme vymrzne tak ci tak, no hlavne ak je prave vyklicena, tak ju spali aj slaby mraz, staci jedna noc. Ked je vacsia - vydrzi aj cca -5 st. C. Pokial sa nemylim, horcica vylucuje aj nejake silice do pody, vdaka ktorym potlaca hadatka a buriny. Este mi teraz napadlo spomenut aj cirok. Tento rok to tu zacinaju pestovat kvoli bioplynu, vysoke to bolo myslim okolo 3 m, ale viac o tom neviem.

So sposobom zapracovania Vam asi velmi neporadim, lebo vsetko robim rucne, nakolko tazka technika sa mi do zahrady nedostane, a ani by som ju nepustil, kvoli stromom a tazsej pode, ktoru by utlacila. Aby sa mi poda lahko spracovavala, nezakopavam zelene hnojenie priamo do pody, ale ho skosim na vysoke strnisko a vrchne casti kompostujem. Tie korene, co zostanu, aj tak tvoria vyraznu cast hmoty, no sucasne sa mi to v takomto stave lahsie spracuje - lebo kopem len rylovacimi vidlami, nie rylom, aby som neposkodil strukturu pody a korene stromov a. Ak by tam boli cele rastliny, tak by sa mi to namotavalo na vidly.     

Nevím jak si představujete zelené hnojení, ale myslím si, že vaše představa je špatná. Vypěstovaná zelená hmota se zapravuje do půdy, za účelem podpoření mikrobiálního života v půdě a tím zvýšení její úrodnosti. Jen mulčovat vypěstovanou hmotu, je velmi nedostatečné, zvláště u plodiny jednosečné, protože tato neobrazí, nebo jen minimálně. K výraznému odplevelení velmi pomáhá orba, nebo na malém pozemku rytí, protože obrácením půdy se vynesou do klíčivé hloubky semena z půdní zásoby, které se po vyklíčení opětovně zničí zapravením do půdy, případně s další vyrostlou plodinou na zelené hnojení. Na plazivý jetel raději zapomeňte.

Nezdieľam Váš názor o nutnosti opakovanej orby počas pestovateľského roku. Sústavným obracaním pôdy ničíte mikrobiológiu pôdy a samotný efekt zeleného hnojenia sa stráca. Aj opakované mulčovanie má svoj význam.