Lidská moč: hnojivo budoucnosti?



Stránky: 1,  2,  3,  4,  5  >   
galloway pippin - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1406) - 179.38 (?) 
29.11.2014 19:38, zobrazeno: 120913x

Využívat vlastní moč k zušlechťování polí? Na první pohled skutečně nechutné! Až do té doby, než si uvědomíme, jak nehospodárné je vlastní moč jen tak zbůhdarma vypouštět do odpadních vod. Je totiž plná látek, které náš metabolismus upravil do podoby takřka ideálně využitelné pro růst rostlin. Intenzivní výzkum probíhá hned v několika světových laboratořích.

Řepa, kterou na zahrádce univerzity ve finském Kuopio vypěstovali Surendra Pradhan a Helvi Heinonen-Tanskiová, byla dokonalá. Krásně rostlá, červená jako burgundské víno a samozřejmě chutná. Její příjemná chuť by však mnoha lidem v ústech pěkně zhořkla, kdyby se dozvěděli, že ji oba vědci po celou dobu zalévali lidskou močí. Hladká přeměna odpadu na využitelný zdroj je totiž jedním ze snů trvale udržitelného hospodářství, o jehož naplnění se v pokrokových zemích, jakou Finsko bezesporu je, snaží celé vědecké týmy.

Hodně much jednou ranou
Při představě, že plodiny v naší ledničce vyrostly díky zalévání lidskou močí, se ledaskomu skutečně neudělá příliš volno. Avšak ještě než začneme nad takovým nápadem ohrnovat nos, je dobré připomenout si, že lidská moč je vlastně velmi výhodným a zejména snadno dostupným produktem. Průměrný dospělý člen západní společnosti jí ročně zcela zdarma vyprodukuje okolo 500 litrů. Moč je však bohatá na řadu důležitých minerálních látek (dusíkaté sloučeniny, draslík, fosfor), jimiž není zrovna dobré plýtvat. Její další výhodou je, že narozdíl od výkalů prakticky sterilní (neobsahuje choroboplodné zárodky typu bakterie E. coli) a neznamená proto žádné velké zdravotní riziko. Tím však teoretické výhody využívání moči nekončí. Odpadní vody je třeba čistit, což stojí nemalé peníze. Přímé využití lidské moči by tak zabilo hned několik much jednou ranou.

Ze záchodu na záhon
Zemědělci i rostlinní fyziologové dobře vědí, že pro růst rostlin existuje celá řada limitujících faktorů. V oblasti zásobování je tím patrně nejvýznamnějším obsah dusíkatých látek v půdě, bez nichž si žádný organismus nedovede poskládat nejdůležitější stavební moduly svých těl – proteiny čili bílkoviny. Aby si finští vědci otestovali, jestli dusík z lidské moči (kde se vyskytuje zejména vevázán do močoviny) rostlinám skutečně pomáhá, oseli čtyři záhonky řepou a sledovali, které hnojivo bude nejefektivnější. První záhonek pohnojili minerálním hnojivem, druhý močí smíchanou s dřevěným popelem, třetí pouze močí a čtvrtý nechali bez hnojení. Nebylo překvapením, že řepa hnojená pouze močí přibývala na hmotnosti o 10 % více než řepa hnojená minerálním hnojivem, řepa hnojená směsí moči a popela dokonce o celých 27 %! Finští vědci vidí uplatnění tohoto typu hnojení v první řadě v malých zahrádkách, které by využívaly zdroje ze speciálně upravených toalet. Ekologicky smýšlející seveřané nejspíše nebudou mít s tímto způsobem vylepšování úrody problém.

Palivo pro bakterie
Takzvané mikrobiální palivové články (MFC) mají ve své podstatě jednoduchý princip. Využívají schopnosti bakterií rozkládat nejrůznější látky a během tohoto procesu uvolňovat energii. Tu jim poté stačí »uloupit« a přeměnit na energii elektrickou. Výhodou je, že bakterie nejsou nijak zvlášť vybíravé na potravu a dokážou proto zužitkovat i látky, které by jinak skončily bez v odpadu. Tým z Robotické laboratoře v britském Bristolu pod vedením dr. Ioannise Ieropulose se nedávno ve snaze najít pro bakterie tu nejefektivnější potravu snažil »krmit« mikroorganismy ledasčím: shnilým ovocem, pokosenou trávou, schránkami krevet nebo dokonce mrtvými mouchami. Jako velmi slibná se ukázala právě lidská moč. „Moč je chemicky velmi aktivní. Je bohatá na dusíkaté látky, jako je močovina, chlor, draslík a bilirubin. Doufáme, že se nám v budoucnu podaří vyrobit prototyp, který by byl využitelný například na festivalech či jiných akcích pod širým nebem.

Adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   
Ferda Mravenec - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2064) - 247.50 (?), 29.11.2014 20:24

Tož moudivláčku můžete udělat pokus, chodťe   močit přímo na zahradu a zapisujte si kam a kolikrát a pak můžete za rok poreferovat jaké to mělo účinky. Ovšem někdy si lidi ztěžují, že jim někam třeba močí psi a má to pak účinky spíše negativní, přitom se dá předpokládat, že hlavní složka moči (močovina) je totožná.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 187.224 (?), 29.11.2014 20:34

Skoro jsem se osypal při představě aplikace takového hnojiva z moči sebrané někde v nemocnici nebo po hudebním festivalu na listovou zeleninu...frown           j.c.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 172.41 (?), 29.11.2014 23:36
Osypávat se nemusíte. Bude stačit, když na své záhony, pokud nějaké vůbec máte, budete aplikova jen strojená hnojiva.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
galloway pippin - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1406) - 179.38 (?), 29.11.2014 20:41

Bohužel když jednostranně rostlinu přehnojíte (i komplexním hnojivem) tak rostlině najisto uškodíte.Je to podobné jako kdyby  pěstitel neuváženě hnojil cereritem v intervalu od několikrát za den po několikrát za týden... přitom stačí k plodinám delší interval hnojení.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 248.131 (?), 29.11.2014 22:04

Ono také záleží na koncentraci tekutiny wink...    Lída

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 103.48 (?), 29.11.2014 23:29
Ferdo mravenče, asi jste spadl z hrušky a vše se vám pomýlilo. Jako vůdce jste špatný. Osobně při každé příležitosti močím na kompost a je to znát, jak na kompostu, tak následně na pěstované plodině. A nepleťe sem psy. Ti si značkují vše, přestože ani nevědí kde jsou. Ve městech bych chov psů pumrů zakázal, nebo raději tak zpoplatnil, že by ty pobouchané chovatele tato záliba přešla, protože městský pes dělá jen škodu na všem, svým značkováním, kolem čeho se pohybuje.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
Ferda Mravenec - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2064) - 247.50 (?), 30.11.2014 9:26

Močte přímo ke stromu, bude to ještě lepší, když močíte na kompost tak už tam vám vyprchává dusík pryč ve formě amoniaku. Pokud budete močit přímo ke stromu, tak se dusík lépe využije. Chápu, že nemůžete vědět všechno a děláte chyby, ale to víte není každému shůry dáno, aby byl guru.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 116.68 (?), 30.11.2014 19:36

Už jste někdy praktikoval svou radu, přímo močit ke stromu? Když to bude strom starý desítky let a dostatečně velký, tak mu pomůžete. Ale když to bude mladý produkt ze školky, tak mu svým močením přivodíte smrt. Vůdče.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
Ferda Mravenec - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2064) - 247.50 (?), 1.12.2014 7:57

No, vy opravdu potřebujete stále rady od nás zkušených. Samozřejmě močte jen ke stromům, kterým to prospíva. K těm, co by to mohlo uškodit ne, nebo jen v míře, kdy jim to nebude škodit. Třeba jedno vymočení i k čerstvě zasazenému stromku jistě škodlivé nebude.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika