Koňský hnůj

Mám možnost dovézt na zahradu koňský hnůj, buď "čerstvý" nebo půl roku kompostovaný. Jaký by byl lepší? Nedělám si totiž velké iluze, že by hnůj byl kompostovaný správně, ani že by byl úplně čerstvý. Dočetla jsem se opakovaně, že hnůj se má zaorat do 24 hodin, což určitě nebude. Má to tedy vůbec cenu? Naše zahrada by potřebovala dobrý hnůj jako sůl.:-))

vemte si na zahradu čerstvý, zkompostujte si jej a budete vědět, že je to tak správné.

Nikdy jsem neslyšela, že by se hnůj měl do 24h zaorat. Vždyť čerstvý pálí a snese ho do půdy jen málo rostlin. Koňský je dost výhřevný, používá se hlavně k zahřátí pařeniště. Hovězí bývá lepší, ale berte co je. Dala bych ho na hromadu a do podzimního rytí ho nechala uležet. Dejte si pod něj nějaké cihly (líp se pak nabírá) a hlavně ho přikrejte nepropustnou černou folií zhora, ať vám živiny nevyplaví déšť. Mívám ho takhle uložený klidně od podzimu do jara, než ho dávám pod zeleninu.           Lída

Vynikající je obojí, nezkoumejte nepodstatné věci. Máte možnost získat hnůj na zahradu, která ho potřebuje a váháte. Fórum to za Vás nepohnojí.

Bral bych půl roku starý hnůj. Je nepochybně lepší. Nevidím důvod, proč by nebyl zkompostovaný správně, stačí že ležel půl roku na hromadě. Tím dostatečně uzrál.
   Úplně čerstvý hnůj - chlévská mrva - není ideální, Šláma se špatně zaorává, neproběhly ozdravné pochody, aj.
   Je vhodné hnůj zaorat do 24 hodin po rozházení. Když se tak nestane, ztratí něco ze svých živin, ale žádná hrůza se nestane.

Díky všem za rady!

Nebojte se vzít i čerstvý koňský.Nechejte si na hromadě uležet(máte-li tu možnost) a pak s ním podle potřeby naložit.Rozhozený každý hnůj zbytečně "odvětrává" potřebný dusík.    AB

Koňský hnůj je výborné hnojivo,...patří do skleníku k paprikám, rajčinám.Viděl jsem u známých pěstitelské úspěchy ve skleníku založené na koňském hnoji.Musím vám říct... je to paráda.Sám ve skleníku hnojím domácím,smíšeným,ale podle nich výsledky slabší.Letos se musím vypravit do 15km vzdáleného místa, kde koňský hnůj k dispozici je zdarma.

Ovocné stromky nejsou plodiny první tratě, přímé hnojení hnojem nepotřebují... ba přímo jim škodí.Když už přímým stykem s kořeny nepopálí kořenové vlášení, tak nutí zakořeněný stromek do tvorby velmi dlouhých jedno-víceletých výhonů, které dalšími roky skrze vyhnojenou půdu nepatřičně zesilují.Vzniká tak nepoměr mezi tenkým kmínkem, přílišnou celkovou výškou, neúměrně prodlužujícími výhony 1,a dalších nižších řádů.A místo krásných,do široka rozložitých korun,košťata s topolovitým tvarem korun,tvořené vzpříma rostoucími výhony.Na příčině je nadbytek dusíku.Není nad to, když stromek nahoře v koruně přirůstá pomalu, v souladu se stavbou kmene a kořenové soustavy.Nejlépe sadit stromek do panenské zeminy, nebo do předem připravených výsadbových jam.

Pěstitelům, kteří si hnojení při výsadbě hnojem nemohou odpustit, bych poradil přípravu výsadbových jam několik roků dopředu, kde mohou zapravit hnůj, kompost,jednosložková hnojiva.

U jabloní na M9 vysoký obsah živin ve výsadbové jámě nevadí, ba právě naopak je žádoucí mít dostatek N proto, aby přírůstky byly dostatečně dlouhé k založení korunky.

Vytáhlé korunky indukuje spíše nedostatek světla, přehuštěná výsadba a nesprávně vedený řez.

Zjístil jsem, že nadbytek dusíku u stromků jabloní podporuje rozvoj hořké skvrnitosti v plodech.Stromky pak při bujném růstu mnohem rychleji spotřebovávají nashromážděné zásoby Ca jako stavebního prvku, a ten pak chybí v plodech.Na rozdíl od dusíku, je vápník mnohem méně pohyblivým prvkem v pletivech,takže i když v půdě nechybí,rostlině ano.U citlivých odrůd pak nezbývá než pamatovat dodat Ca v přijatelné formě foliárně v několika dávkách.

Rada na závěr... mnohem méně hnojit dusíkem mladé stromky, nebo stromky po výsadbě.V nevyčerpané půdě ho bývá dost, a v několika příštích létech si stromky se stávajícím dusíkem vystačí.Něco jiného je stromek/strom, který každorožně přináší bohaté úrody.Takže co plodícímu stromu v úrodě vezmeme,je třeba nahradit hnojením.