Kompost zapusteny do zeme

Ahoj pokud bych namisto ohrady pro kompost vykopal jamu a hromadil ho v ni? bude to fungovat stejne polehlive jako kompost nadzemni? osobne bych videl nevyhodu v tom ze k nemu budu mit horsi pristup pri prehazovani, ale zase pokud na jeho vsku nasadim nejakou dyny, tak nebude potrebovat tak caste zalevani jako kdyz poroste z vrsku ohrady. Ono tedy to zalevani je zase dobre v tom ze urychluje rozklad.

Nedělal bych to. Kompost potřebuje ke správnému rozkladu především vzduch. V jámě budou převažovat anaerobní hnicí procesy a místo sypké prsti vznikne černá mazlavá páchnoucí hmota, zejména ve spodních partiích.

diky, to se si myslel. tžakze mozna jeste kompromis zapustit do zeme jen castecne. Mimochodem nejlepe je tedy na tom kompost ktery kolem sebe nema ani tu ohradu, pak by k nemu sel vzduch nejlepe? A seslapavani kompostu aby se do ohrady vesel pak taky neni moc moudre.

Ohrada má svou jasnou funkci, ale měla by být spíš z jednotilvých profilů než jednolitá stěna. Princip všech kompostérů spočívá na dobrém přístupu vzduchu. Sešlapávání kompostu (on to snad někdo dělá?) nepovažuji za moudré, časem sedne sám.

Kompost zapuštěný 60 cm pod zem mi funguje dobře. Dávám do něj obvykle listí z ořešáku, čajové sáčky lákající žížaly a nahnilé ovoce. Nahoru ostatní listí, trávu a plevel. Myslím, že tam je dostatek vzduchu a mají tam lepší přístup půdní mikroorganizmy. Věřím, že tímto způsobem zahubím i některé parazity (obaleče, červce apod.). Na druhou stranu - viděl jsem kdysi ve vykopávkách 600 let starý kompost (s hnojem), 3m pod zemí, který se dosud zcela nerozložil. Trvale nízká teplota a chybějící vzduch udělaly své.

Souhlasím s panem Vysloužilem, že správný kompost potřebuje vzduch a přiměřené vlhko. Nedovedu si představit (asi proto, že jsem ze severní moravy, kde máme jíly...), že 60 cm pod zemí bude probíhat klasický kompostovací proces. Spíš bych to typnul, díky zamokření, na hnilobný proces.
Martin

Spíš ulmifikace - rašelinění (vlhko a chladno).

Já si to nepředstavuji. Já to tak dělám, protože jsem to někde četl a funguje to. Těžko rozložitelné materiály se pod úrovní terénu rozloží rychleji než na udusaném povrchu - asi díky půdním organizmům. Vzduch, vlhko a teplo tam je. Není to pod zeminou. Nahoře jsou snadno tlející materiály. Nedovedl jsem si vysvětlit, jak odchází těžší CO2 směrem vzhůru a proč je nahrazován čerstvým vzduchem. Ale prý je to stejné jako v komíně - teplem. Používám i nadzemní kompostéry, ale do těch nedávám ořechové listí.

Tazatel by si měl srovnat svůj názor s internetem, po vyhledání hesel "compost pit" nebo "kompostovací jáma".

Zajímal by mě váš názor na vysloveně špatné kompostování bez přístupu vzduchu. Jeden můj známý viděl "rakouské" anaerobní vyvíjení bioplynu rozkladem hnoje. Tvrdí, že zbytek (po odchodu plynů - metan, CO2, merkaptany) vypadá jako normální kompost a používá se na hnojení. Kdo ví, zda v našich kompostech neprobíhají současně i pochody, které příliš neznáme.

To je prece bezny postup bioplynovych stanic trebas u veprinu. Zbyla kejda se pak vyvazi na pole. Nevoni to sice naramne, ale hnojivo je to lepsi, nez syrovy praseci hnuj.

Vzpominam, ze kdysi v slavnem Receptari davali reportaz od strejdy, ktery mel bioplynovy vyvijec na hnuj doma a na tom plynu varil brambory.