Kdy se dává hnůj?

To zajímavé jak to každý děláte jinak 

Děkuji Lído, našla jsem jeden článek o tratích a je to zajímavé čtení. Akorát jsem teda netušila, že to zahradničení vezme tolik přemýšlení a plánování  

mohl bych poprosit o nějaký tip na nějakou literaturu, nebo stránky, které jsou důvěryhodné, o zeleninových tratích?

děkuji

Obecně hnůj snášejí a potřebují košťáloviny, plodové zeleniny a brambory. Teorie praví trojhonné hospodaření. První záhon se hnojí, druhé dva jsou doběrné. Zkrátil jsem to na dvojhonné, půl výměry /třetinu/ hnojím a pěstuju košťáloviny, na druhé nehnojené půlce vše ostatní. Rajčata jsou zvlášť, brambory nedělám. Používám ne hnůj, ale dvouletý kompost. Zjara to celé lehounce pocukruju cereritem, přes léto zalévám výluhem. Funguje to uspokojivě.

Ad PP: Jenže - hnůj a kompost jsou sice obojí přírodní statková hnojiva, ale dost se liší. V jednom převažují zdroje živočišné, v druhém rostlinné. Kompost obsahuje všechny živiny v příhodném poměru, v hnoji převažuje dusík. Kompostem lze hnojit cokoli a po celý rok, hnůj se obvykle zarývá na podzim.
 Ad Petr z H: Díky nadbytku dusíku v hnoji každá zelenina dobře roste, ale ne vždy je to ku prospěchu.  Přehnojení dusíkem může mít vliv na obsah dusičnanů (v listové zelenině), zhorší skladovatelnost (cibule, česnek, mrkev), nevyužije se dík vlastnímu poutání dusíku ze vzduchu (hrách, fazole). 
    Zadavatel ovšem mluví o granulovaném hnoji. Ten považuji tak trochu jako vítězství chemofobní lobby nad zdravým rozumem. Na něj se asi pravidla hnojení hnojem a dělení plodin do tratí vztahovat nebudou.

Chápu rozdíl, akorát bych to tak ostře nedělil. Hnůj obsahuje rostlinné zbytky a bakterie, kompost totéž. Moc živočišného toho v hnoji nebude, nějaké hormony a tak, nehnojíme výkaly tygrů. Hnůj je zřejmě koncentrovanější. Jistěže se kompostem dá hnojit celý rok, ale je to - alespoň pro mne - komplikované a kompost v tom okamžiku nemám, když chci dodržet aspoň dva roky zrání. Nikomu svůj postup nevnucuju, šlo jen o základ střídání plodin.

Jak tak čtu: odpoledne ve stínu... no tam asi nic moc stejně neporoste. U rodičů jsme měli také zahradu částečně přistíněnou vzrostými stromy a sázelo sem tam jen tak na utrhnutí k vaření. Ale zeleninu jsme stejně pěstovali na poli, kde byla mnohem větší, kvalitnější. Ve stínu spíš živořila.

Hnůj obsahuje rostlinné zbytky a bakterie, kompost totéž. Moc živočišného toho v hnoji nebude, nějaké hormony a tak, nehnojíme výkaly tygrů.

Pěkná myšlenka. Prekursorem hnoje je chlévská mrva, tedy především  živočišné výkaly a samozřejmě stelivo. Jistě, filozoficky vzato, výkaly býložravce mají rostlinný původ, ostatně v potravních řetězcích má rostlinný původ úplně všechno.
   Střídání plodin je v pořádku, kompostem (taky používám min. 2 roky starý) běžně za vegetace nehnojím, proč taky. Ale ničemu by to nevadilo.

Ano, rostliny jsou producenti, fauna konzumenti. Chytání za slova mě docela nebaví.

běžně za vegetace nehnojím, proč taky. Ale ničemu by to nevadilo.

V tom se naše postupy liší, já hnojím, ale jak jsem psal, výluhem, ne kompostem. Hnůj nemám k dispozici, granulovaný kupovat nebudu, nejsem na hlavu padlý (zatím), když mám dostatek kompostu.

Tak jsem to nemyslel, za vegetace hnojím, ale ne kompostem. Ne, že by to vadilo, ale živiny je třeba dodat rychle, tak spíš nějakou zálivkou -  první trať zkvašenými slepičinci, ostatní výjimečně pak nějakým umělým (Kristalonem, cibuli česnek síranem, ap.)