Jak hnojíte, či jak využíváte chemické ošetření na zahradě



IvanHorseman - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (70) - 78.117 (?) 
24.10.2017 10:54, zobrazeno: 4917x

Dobrý den,
nenašel jsem podobné téma a tak se pokusím založit nové téma - a to jaké je Vaše používání hnojiv, ať přírodních, tak chemických a dále použití, či využití chemického ošetření plodin, stromků.
Já osobně :
- při sázení stromků - kravský hnůj, kompost a to je vše...+ nyní kůlek
- chemické ošetření - měďnaté přípravky proti kadeřavosti broskví / na podzim a na jaře- někdy pouze na jaře/ a v posledních cca 5 ti letech asi 2 x ošetření při kvetení meruněk - proti monilii
- postřik proti plísni rajčat - odhaduji tak jednou za tři až 5 let 
- hnojení - většinou ke stromkům pohodím kompost a k nově zasazeným na podzim či na jaře něco trochu Cereritu nebo NPK. Toto opakuji cca do 5 ti let po výsadbě.
- snažím se příliš nepoužívat chemii, ale je otázka, zdali je pak adekvátní úroda. Nebo s rozumem využít chemii a zvýšit si výnos- radost z pěstování. Jinak pokud má nějaký stromek příznaky choroby, tak se většinou snažím poctivou zálivkou, dodávkou kompostu mu zlepšit podmínky aby se z nemoci spíše sám vyhrabal.
- další otázka je ohledně využití produktu z venkovního WC - kadibudky. Dříve jsem vedle ní měl červený rybíz a šel jako dráha. Pokud se zamyslím nad tím, jak dříve / myslím cca před 100 lety/ a nyní zacházíme s "našimi odpady" či odpady od zvířat / slepice, kozy, krávy,.../ tak se mi zdá, že zahradu dost ochuzujeme o vstupy do půdy. Na toto téma si vzpomenu na rčení - lidé z potravin dělají... a my zemědělci z těch... zase děláme potraviny. Ale nyní se mi tento koloběh zdá narušený/ přerušený. 
IvanHorseman

Adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   
host - 79.64 (?), 24.10.2017 12:02

Vyjádřím se především ke kadibudce: když pominu hygienické hledisko - namnožené koliformní bakterie, kterými můžete po zahradě eventuelně roztahat nějakou střevní infekci, tak lidské výkaly a zejména moč mají vysoký obsah NaCl (na rozdíl od zvířátek si potravu solíme) a ten nedělá rostlinám vůbec dobře. 

Jinak fandím přírodním hnojivům, sama používám na záhony koňské kobližky, na trávník kompost, občas dopřeju rostlinkám trochu Cereritu, aby nechyběly stopové prvky, a trávníku na podzim hnojivo v granulích s vyšším obsahem draslíku, aby měl dobrou kondici na zimu

Koňské koblihy neobsahují nic, co by bylo přenosné na člověka, stejně tak výkaly králíků. S ostatními zvířecími produkty už bych byla opatrnější.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 79.64 (?), 24.10.2017 12:04
Ad likvidace škůdců, chorob - zde se chemii nebráním, neboť piplat se s jakýmsi výluhem z kopřiv apod. se mně nechce, a hlavně na jejich účinnost nevěřím.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 8.138 (?), 24.10.2017 12:24

Výluh z kopřiv je úžasné přírodní hnojivo a chemie. Přicházíte o hodně, když se s tím nechcete piplat. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
Mike Dundee - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (206) - 30.238 (?), 24.10.2017 13:26

Čekám, že za své názory budu zase poslán od zdejších konzervativních uživatelů na pranýř, ale alespoň pár poznámek pro ty pokrokovější...

Koloběh živin je v naší společnosti opravdu hodně narušený. Výstižně to pomocí obrázků vystihuje tato stránka:
http://ekozahrady.com/humanure.htm
Hygienické hledisko z lidkých výkalů je samozřejmě rizikové, ale při správném zkompostování jsou patogenní bakterie zlikvidovány. O kompostování a využití lidského odpadu pojednává v zahraničí poměrně známá kniha "Humanure Handbook", jehož český překlad můžete najít na výše uvedeném odkazu.

Práce s lidskými výkaly není omezena jen na kadibudky nebo kompostovací toalety, ale je možno použít obyčejné domácí WC a splaškovou vodu svádět do kořenové čistírny, před kterou je předřazen vícekomorový septik. Živiny využitelné na zahradě tak berete odčerpáváním kalu ze dna septiku (na kompost) či z biomasy kořenové čistírny, která se čas od času pokosí. Na výstupu máte ještě přečištěnou vodu, kterou můžete použít na zalévání zahrady. Mně to přijde jako téměř dokonalá věc, kterou chci řešit několik problémů své zahrady - kde pořád brát hnůj, biomasu na mulčování a vodu na zalévání např. stromků když je poslední dobou takové sucho. Na jaře mám v plánu takové dílo postavit. (Pozn. samozřejmě úplně stejně lze využívat živiny odčerpáváním kalu z klasické čističky na elektřinu.)

Jak již bylo naznačeno - problém je s přítomností solí. A to nejen kuchyňské NaCl, ale pokud byste chtěli i recyklovat vodu z domácnosti pak i všech změkčovacích solí z myčky, pračky, čistících prostředků... V půdě se totiž mohou zdánlivě neškodné prvky akumulovat a postupem času zničit půdu. Z tohoto hlediska je nevhodný chlór, sodík (hromadí se v půdě, ničí půdní strukturu, v jiném než stopovém množství je toxický rostlinám), bór... Problém je, že ani nákupem tzv. EKO drogerie si moc nepomůžete. U těchto produktů je většinou napsáno "biodegradabilní", biologicky rozložitelný atd. Ale všechny tyto výrobky jsou vyráběny, aby méně narušovaly vodní prostředí (např. aby se vlivem fosforu nemnožily sinice v přehradách...), zatímco s aplikací do půdy se tak nějak nepočítá... Takže zatímco fosfor ve vodě škodí, pro půdu je to hnojivo. Naopak soli a sodík neškodí vodě, ale naakumulují se vám v půdě.

V zahraničí (hlavně v kalifornii kde je obecně problém s vodou a lidé zde ve větší míře recyklují tzv. šedou vodu z domácnosti) proto vznikl nový pojem - biokompatibilní, což značí biologickou rozložitelnost na elementární prvky, ale takové, které neškodí půdě, naopak působí jako hnojivo. Např. v čistích prostedcích se dá poměrně snadno nahradit sodík za draslík. V kalifornii jsou dál než u nás, takže tam jsou takové prostředky běžně k dostání. Ale zkoumal jsem složení prakticky všech prostředků do myčky, pračky, mýdla, jarů dostupné u nás a takových prostředků je zatím jen pár. Ale jsou. Jsou sice o něco dražší než standartní prostředky, ale při koupi většího balení nijak výrazně. Zároveň to jsou většinou tekuté gely (pevné tablety nebo prášek obsahují většinou množství sodíku).

Pokud se týče změkčovačů vody - ty jsou většinou na bázi soli. Ale jsou i možnosti bez soli - např. na vstupu vody do domu mám polarizační filtr sestávající z 2 elektrod, který tvrdou vodu tzv. "oblbne" a tvrdé částice se již tolik neusazují, Jsem s tím vcelku spokojen. Ve zmiňované Kalifornii dokonce loni změkčovače na bázi solí zakázali.

Co se týče kuchyňské soli - tu můžeme také omezit. Kupodivu při střídmém solení více vynikne chuť potraviny. Zároveň je spousta možností jak pokrm ochutit jinak než solí (či sůl ve výsledku hodně omezit). Sám jsem koukal, kolik toho dokáží středomořské bylinky nejrůznějších druhů, které jsem vysázel na terase aby byly dostupné při vaření... Jako náhrada se dá použít i pomletý celer, česnek, cibule či orientální koření sumach, případně vinný ocet nebo některé značky sojovky s menším obsahem soli...

Pokud jde jen o kadibudky a ekotoalety, tam je recyklace snažší (prakticky jen omezení soli v potravě). Ale chtěl jsem tímto sdělit, že je možno udělat cyklus živin (jaký býval za našich předků) i v dnešní době, chce to jen informace a odhodlání.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 33.9 (?), 24.10.2017 13:40

Koňské koblížky mohou obsahovat clostridium tetani (puvoddce tetanu), koliformní bakterie obsahují všechny výkaly..

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 77.142 (?), 24.10.2017 18:30

Reaguji z jiné adresy - předtím 79.64.

Proti tetanu bychom měli být všichni očkovaní, zejména my zahrádkáři. Původce tetanu může být totiž kdekoliv v půdě.

Koliformní bakterie jsou sice ve všech výkalech, ale jde o patogenní kmeny přenosné na člověka. Nevím o tom, že by se vyskytovaly u koní, ale jak se říká - možné je všechno.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
zahrada.cz
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika