Ideální velikost jámy a množství hnoje pro sázení ovocných stromků a rybízů

Většina kořenů rybízu je v hloubce do 40 cm, takže hloubka může být i méně než 60-70 cm. V případě rybízu ale pozor na to, že má rád mírně kyselé půdy, takže nevím, jak se bude s hnojem snášet. Já k rybízu dávám jen kompost.

Kořeny čerstvě vysazených stromků by neměly přijít do přímého styku s hnojem. Je u nich třeba stimulovat tvorbu nových kořenů, jelikož o většinu přišly při přesazení, takže by živiny z hnoje v prvním roce o vysazení stejně nevyužily. Je lepší dát hnůj promíchaný se zeminou do míst, do kterých kořeny dorostou až v dalších letech (do větší hloubky a na obvol jámy; shora lze hnůj přidat vždy). Pak by se hnůj už nemusel nechat odležet. Při výsadbě přímo ke kořenům dát smíchanou zeminu s kompostem. Hnoje dáváme asi třetinu vrchovatého kolečka do každé jámy o hloubce asi 1 m a průměru asi 2 m. Možná se dá dát hnoje i víc, ale jsem odkázaná na přebytky od sousedů. Zuzana 

Obdivuju lidi, kteří si dají tu práci a vykopou jámu metr hlubokou. K tomu jserm se přinutil pouze tehdy, když jsem na daném místě vykopával hodně velký strom i s kořeny. V tak velké jámě je třetina kolečka nic, ani tři kolečka nejsou mnoho. Důležité je, nenechat se ukolébat množstvím nové zeminy v jámě. Nakypřená půda a přidaný hnůj i kompost mají velký objem. Jenže půda slehne, hnůj a kompost dramaticky rozložením zmenší svůj objem. Stromek se pak často propadne níž - tím víc¨, čím hlubší jámu jsme vykopali. Tak ve snaze stromku co nejvíce pomoci mu ublížíme.  Řešení je snadné. Pokud zeminu z jámy vyměňujeme za novou odjinud - dělám to vždy, když sázím na místo, kde dřív stál jiný ovocný strom - tak vyměňujeme striktně kolečko staré hlíny za kolečko nové (omlouvám se za termín hlína, té žlutici zpod kořenů se ale jinak říci nedá). Přidaný hnůj a kompost se do objemu nepočítá. Vzniklý kopec s vysazeným stromkem zdánlivě vyčnívá nad úroveň zahrady, ale za rok, nejvýš dva je pryč. Tam, kde půdu nevyměňujeme, postupujeme stejně. Vrátíme všechno, statková hnojiva nepočítáme a půdní profil obrátíme. Tedy ornici z povrchu včetně drnů dáme na dno jámy, spodinu řádně vylepšenou kompostem, případně pískem, navrch.  Vyplatí se na vrcholu "kopce" vytvořit jamku velikosti kořenů nového stromku,  ty pak při výsadbě zasypat kvalitní zeminou - třebas koupenou v pytli. 

Posadil jsem a vykopal už více jak 100 jam a dokonce si dovolil experiment a to jak reagují stromky na malou jámu a velkou. Velkou myslím 1x1 m a hloubky tak 60 nebo 70 cm. Jednoznačně a prokazatelně stromky z menší jámy "šly pomaleji". Mám sad typu louka a půda ač se to nezdá má půdní únavu a pouhým vykopáním a přehozením hlíny se dějí téměř "zázraky". Však ono se už zapmnělo co to je rigolace. K rybízům asi tolik. Musí tam být na malém prostoru velmi kvalitní ornice až humusového typu, protože rybíz s množstvím vlásečnicových kořenů čerpá z malé plochy a potřebují velmi čilou a intenzivní bakteriální půdní činnost. U rybízu se to pozná podle přírustků a stromků v postatě také.

Já jsem posadil taky pár desítek stromků a protože jsem liný tak dělám jamky jen tak velké aby se tam vešly kořeny, a když jsem srovnával stromky od sousedů, kteří kopali větší jámy, tak jsem nikdy neměl dojem, že by to z té větší jámy rostlo nějak líp.

Teď během dubna mám v plánu vysadit tak 20 stromků, takže při tom množství i kdybych chtěl tak budu dělat jamky jen na ty kořeny, tak jestli si na podzim ještě vzpomenu tak možná popíšu jak rostou stromky z malé jamky a bez hnoje a kompostu.

Když to chcete objektivně porovnat, tak musíte sázet stejnou odrůdu, na stejné podnoži a jednu jámu velkou, další malou a několikrát zopakovat a samozřejmě na stejném pozemku. Jinak se výsledku nedoberete. Každá odrůda nebo podnož má jinou "vitalituů. V mém přípdadě jsem tak vyzkoušel na čtvrkmenu IDARED, jinak půdu mám dosti bídnou, je to louka na jižním svahu.

Mám absolutně stejnou zkušenost jako Rony. Vitalita růstu zasazeného stromku je přímo úměrná velikosti vykopané jámy a množství vyměněné zeminy.  Asi mám i podobně vyčerpanou půdu, sázím na místo starého sadu. 
Na druhé straně znám zahradu u švagra, kde je kopání jámy zbytečné, po vyrytí drnu se z rýče sype zemina jak z květináče (naplavenina z Moravy). 
   Jinak, co se týče výsadby, jak píše Z.B. Pokud bych měl, jako on,  prostředky na pronájem bagru, tak bych asi místo hnoje si sehnal nějakou tu fůru kvalitní zeminy a tou sazené stromky zasypal. Tam, kde se staví silnice v polích, bývají kvalitní skrývky celé kopce.  Ani dobře proleželý hnůj totiž nejde snadno promísit s vykopanou jílovicí a samotný půlkubíkový bolus hnoje na dně jámy není to pravé

Mám ještě jinou zkušenost, která napovídá, že jak se hne se zemí, tak nastává doslova "jakási jiná činnost". Teď už bych to mohl i zdokumentovat fotografií. Když odstraním větší strom a vykopu i pařez (někdy jáma i metr hluboká a 1,5 m široká) a hlínu navrstvím zpět, ušlapu a zarovnám, tak drn v témže roce nic moc ale na druhý rok a i další je tam mezi 25 až 31. květnem tráva vysoká 120 cm a vedle nic moc. To tak bije do očí a přitom se tam nehnojilo.

Nemám to jak vědecky ověřit, ale tipuju, že tam provzdušněním dochází k silnější mineralizaci organické hmoty. Prostě přerytím a provzdušněním se urychlí činnost mineralizačních bakterií, jde o jakési "pohnojení vzduchem". Ne nadarmo se v moudrých knihách doporučuje častá okopávka zeleniny.

Bych doplnil, že jsem většinu těch stromků sadil na bývalém poli, trochu i na louce, kde před tím žádné stromy nebyly, byla tam ornice a pod tím jíl.

Stejně tak ty moje letošní plánované výsadby budou na poli, kde žádné stromy nikdy nerostly.

 Tím se to, Ferdo, v podstatě vysvětluje. Je todoporučovaný postupt. Pokud někdo plánuje výsadbu celého sadu, je zbytečné kopat spoustu jam. Lepší je celý pozemek hluboko zorat, třebas zaorat i hnůj, naset zelené hnojení a hluboko kořenící jeteloviny a třeba 2 roky počkat. Potom vysázet stromky - klidně rovnou za rýčem. Zkultivovaná odpočatá plocha předčí sebehlubší jámy. 
   To ale nejde použít v zahradě, kde měníme stromky jeden za jeden.