Paní Vlaďko, to dělení dávek je vcelku v pořádku. Organické hnojení na podzim nemusí být jen hnůj. Když vyhrabete a pak seberete listí stromů sekačkou do koše, vysypete ho a ještě jednou přejedete, máte také organiku na zarytí. Stejně tak posekaná tráva, kterou necháte dva tři dny na trávníku a teprve pak jí seberete (čímž jí zase trochu nadrtíte). Nebo sláma z pole vedle, kterou zase rozdrtíte na kousky. Skvělé je tohle všechno dohromady, promíchat a nechat nějaký čas ležet. Posunout dobu podzimního rytí záhonů na polovinu listopadu. Do té hromady dejte třeba syrové či vykvašené slepičiny (2-3 kg, vykvašený produkt ze stejného množství) nebo Cererit v množství 2-3 kg na 1 m3. Přihodíte pár lopat kompostu (očkování bakteriemi). Pokud byste chtěla dávat na jaře granulovaný hnůj, dejte ho raději teď do směsi. Promícháte, zalijete, za 14 dnů to zase převrstvíte, zalijete. Za ten čas do rýpání se hmota začne rozkládat. No a je to minimálně jako velmi dobré zelené hnojení. Na písčitých půdách by mělo přijít tak 25-30 cm hluboko, na těžkých do 10 cm. Ostatní je mezi těmito údaji. Než budete mít dost kompostu na celé záhony (pod brambory, košťáloviny, tykvovité, řepu, celer), odhadněte si kde budou na jaře řádky a hnojte jen pod ně. Obecně na podzim organika, na jaře minerální hnojení, nebo to organominerální. Organominerální neznamená, že dodáváte humus, ale živiny v nějaké organické formě. Ať je to rohovina nebo slepičí či jiný trus, někdy dokonce míchají do Cereritu guano, což je vlastně také organika. I kdyby bylo míchané cosi s granulovaným hnojem, nedodá to do půdy humus ke kořenům, kde by vytrval, ale jen do povrchových vrstev, kde je zdrojem živin a ta organická část z něj skoro "hoří", jak jí bakterie zpracovávají. Doporučil bych Vám zajít do knihovny a podívat se na časopis Zahrádkář. Zrovna letos byl asi před třemi měsíci dost věnován kompostům, péči o ně. Ale když budete mít možnost listovat jimi, nebo si je půjčit, udělejte to.
