Moc děkuji za rozsáhlou reakci. Jenom bych pár věcí chtěla upřesnit.

1. Neměla jsem velké problémy s odrůdou Start F1, jenom mírné, černání se objevilo asi na 1/4 plodů a pouze koncem července nebo začátkem srpna, když byly velké horka a dozrávalo hodně plodů najednou. Teď už jsou rajčata v pořádku.

2. Nezpochybňuji, že rostlina dusík potřebuje, hlavně na jaře, když roste. Pravděpodobně ho potřebuje i dále, letos jsem kromě jarního organo-minerálního hnojiva nic rajčatům nepřidávala a nejspíš to byla chyba. Ale i tak se trochu bojím, že když postříkám ledkem vápenatým listy a plody rajčat, že toho dusíku bude najednou trochu moc.

3. Že je základem humus samozřejmě souhlasím. Dodávám ho jednak zmíněným pevným organo-minerálním hnojivem před výsadbou a dále trochou kompostu smíchaným se substrátem při výsadbě, víc kompostu bohužel momentálně nemám.
Domnívala jsem se ale, že když budu chtít rajčatům během vegetace trochu přilepšit, že bude dobré jim kromě kristalonu přidat i nějaké to tekuté organické hnojivo. Možná to byla špatná domněnka, nemám s tím zatím zkušenosti, proto jsem se právě se svými dotazy obrátila zde. Myslíte tedy, že je lepší přihnojovat už jenom kristalonem?

4. Já nejsem agronom, ale také si zjišťuji, kolik jaká rostlina potřebuje živin a kdy. Z toho mě právě vyplynulo, že rostliny potřebují nejvíc dusíku v době růstu, rajčata tedy na jaře. U jahod je to ještě mnohem složitější, ty potřebují dusík nejen na jaře, ale i po odplození a ještě trochu na podzim při tvorbě květních pupenů na příští rok - generativní fáze, kdy taky (stejně jako dřeviny) potřebují hodně draslíku na vyzrání. Navíc v srpnu je právě přechod do generativní fáze dobré podpořit bezdusíkatým hnojivem a na jaře kvetení zase fosforečným. Z toho mě vyplynulo, že jsou v podstatě třeba hnojit celý rok, i když určitě menším množstvím hnojiva, než třeba ty rajčata.

5. Dávky hnojiv - řídím se podle toho, jaké je na hnojivu napsané množství a spíš mezi minimální a střední hodnotou, abych něco nepřehnojila. To znamená, že když je třeba na pevném hnojivu napsané, že se má dát na 1 m čtvereční 100-300 g hnojiva a chci ho použít k jahodám, vezmu střed - 200 g, vydělím to čtyřmi (poloviční dávku proto, že ho budu dávat dvakrát ročně a ještě poloviční pro to, že chci jahody během vegetace přihnojovat), takže celkově dám 2x ročně čtvrtinovou dávku hnojiva uvedeném na obalu (50g). No a pak podle potřeby tekuté (květ, tvorba plodů, podpoření přechodu do generativní fáze a generativní fáze). To je zatím pouze v teoretické rovině, zatím jsem po přihnojení pevným v červenci po odplození pouze zalila 2x v srpnu tím bezdusíkatým hnojivem a mám v úmyslu koncem září a začátkem října zalít zhruba 2x NPK. Poprvé jsem myslela nějakým organickým a podruhé krystalickým s hodně draslíku, když mi zde nebylo doporučené to míchat. Na hnojivech je napsaná aplikace po týdnu, tak jsem myslela, že je to OK, ale pan Vladimír tvrdí, že je to moc často, tak nevím. Opět jsem měla v úmyslu namíchat roztok dle návodu, ale vylít ho na zhruba dvojnásobnou plochu, než je uvedeno v návodu, abych raději nic nepřehnojila. No a teď, pokud to bude číst nějaký agronom, nebo jiný znalý, je to tak OK, nebo je něco špatně?

6. Rozbor půdy by byl určitě přínos a třeba si ho někdy nechám udělat. Je to ale celkem drahá záležitost a zatím si myslím, že mám půdu spíš na živiny chudší, protože jsem nikdy moc nehnojila a na dost části zahrady rostl jenom plevel. Až teď mám zase trochu víc času se tomu věnovat. Tak třeba za pár let dojde i na ten rozbor, když budu teď hnojit víc, tak aby nebylo něčeho v půdě moc.