Ad 1. Vždy platilo a také bude platit, že základní hnojení na podzim je zárukou dobré úrody v příštím roce ať už se jedná o jahody nebo zeleniny pěstované v první trati. Já k tomu přidávám popel ze dřeva, čímž doplním vápník a hořčík. Toto zaryji při rytí nahrubo. Na jaře potom stačí doplnit dusík a nějaké ty stopové prvky, mně se osvědčil Cererit, který zasekám do záhonu hráběmi. Takto vyhnojená zahrada musí stačit pro všechny zeleniny minimálně na celou jednu sezónu. Takto to fungovalo v době před Kristalonem a funguje to i teď. Pochopitelně pokud máte pocit, že Vaše jahody mají málo draslíku ev. fosforu, tak klidně udělejte jednu nebo dvě zálivky nějakým Kristlonem nebo něčím jiným rozpustným (Yara Mila nebo ten lignohumát případně Symbivit), ale těžko poznáte, jestli to mělo až tak pozitivní vliv. Jeden známý z internetu mně občas pošle pár kilo nějakého Kristalonu (nakupuje ve velkém balení) naposledy růžového, tak jsem s tím jednou zalil rajčata papriky a jahody. Jestli se k tomu dostanu tak tam mám ještě hnědý Kristalon a tak to s ním ještě také poleji. Dobrý je také postřik Phosfikem, kterého mám od něho ještě skoro plnou litrovou sklenici, je to tak na hektar rajčat.
Ad 2. Všude se opravdu píše, rozhodit na sníh. Opisuje se to už z doby našich babiček. Já si myslím, že je lepší přinejmenším srovnatelné popel zarýt. Kde to vzniklo? V té době se v zimě běžně topilo pevnými palivy. Jako odpad vznikl popel a bylo otázkou jak ho využít (lidé byli šetřiví). Nikdo ho nechtěl nikde skladovat a tak se použil na posypání zmrzlých kluzkých cest nebo se vyběhlo ven za dům a rozsypal se po zahradě na sníh. Už tehdy se vědělo o příznivém účinku popela pro rostliny.
Ad 3. Popel asi nepomohl, spíš pomohlo to že rostlina zesílila jak v kořenové části tak i nad zemí. To je běžný průběh této choroby (spíše abiotického poškození).
Ad 4. Hnojit na zahradě (myslím tím na záhonech) každý týden je podle mne nesmysl. Může dojít k zasolení půdy, ev. k nežádoucímu nadbytku některého ze základních prvků (N, P,K, Ca,Mg). Nějakým hnojením se jistě té suché hniloby nezbavíte. Když už tak bych doporučil postřik na list Wuxalem nebo tím ledkem vápenatým (nepamatuji si, ale mám dojem, že se používá 0,5 % ní roztok ledku). Je třeba stříkat pravidelně asi tak jednou týdně. Ale úspěch také není 100%-ně zaručen. Ale aspoň se nepoškodí půda zasolením, případně jednostranným hnojením.
           Vladimír