Pokud tomu dobře rozumím, tak se Vám především jedná o hnojení záhonu s rajčaty. Nerozumím tomu, proč řešíte zrovna problém se suchou hnilobou květního konce rajčat, kterou vyvolává relativní nedostatek vápníku. Ale tento problém nevyřešíte jen hnojením nějakým hnojivem s vápníkem. I když budete mít v půdě dostatek vápníku, tak záleží i na jiných faktorech (schopnost kořenů rostliny přijmout dostatek vápníku pro růst rostliny a současně pro vývoj plodů, voda, pH půdy,...). Pravdou je, že ještě nikdo nepřišel na to, jak výskytu této abiotické choroby stoprocentně zabránit. Snad jen pěstovat odrůdy, které touto poruchou netrpí, což české odrůdy většinou jsou. Já jsem měl tuto hnilobu na odrůdě Burtus- slabá rostlina a nasazené příliš velké množstvé plodů. Nakonec jsem nesklidil ani jedno zdravé rajče.

Mně se letos osvědčil ten dřevěný popel. Mohla by to být i cesta pro Vás. Mám dvě takové odrůdy rajčat z Malorky, které jsou obzvlášť citlivé na množství vápníku (asi je to tím, že doma mají jiné složení půdy). Doporučil bych Vám:

Teď na podzim před rytím rozhodit na budoucí záhon ten dřevěný popel a zarýt ho. Já ho rozhazuji každý rok, na ta náchylná rajčata jsem ho letos dal pětilitrový kbelík na plochu 3 m2 (což je několikrát větší než doporučované množství). Pokud jste odkázána na hnojené především průmyslovými hnojivy, tak bych na jaře cca čtrnáct dní před výsadbou rozhodil nějaké komplexní hnojivo, asi nejlépe Cereit a zapravil ho hráběmi nebo jinak do vrchní vrstvy. To by mělo stačit pro zdárný vývoj rostlin rajčat. S nějakým přihnojováním draslíkem a fosforem můžete minimálně měsíc počkat než se začnou vyvíjet plody. Rozpuštěný ledek vápenatý se používá hlavně pro jeho lehce dostupný dusík a to nejen v době před kvetením, ale i později- dusík je potřeba po celou vegetační dobu. Bez dusíku není žádný růst. Pokud máte dost času tak si s přihnojováním můžete vyhrát, třeba jeden týden zalít ledkem vápenatým, druhý třeba rozpuštěným síranem draselným, třetí hůře rozpustným superfosfátem (nebo superfosfát smíćhat s tím síranem). Já ten čas nemám, tak se mně to podaří tak jedenkrát nebo dvakrát za sezónu. Dělám to tak, že cca 4 dkg superfosfátu nasypu do PET lahve zaliji vodou a nechám ležet venku na slunci. Dokonce i ten superfosfát se jakž takž rozpustí. Hnojivo z té PET lahve rozliji do dvou desetilitrových konví a zalívám rajčata nebo také papriku. S tím mícháním bych si nelámal hlavu. Jednodušší je nemíchat!

           Vladimír

PS.:Zajímalo by mne u jakých odrůd se Vám projevil ten nedostatek vápníku