Jak na pěstování olivy

Všechny zdravím. Mám dotaz "jak správně pěstovat olivu". Mám doma v bytě olivu, ale nějak se mi nedaří ji pěstovat. Hlavně to, že teď tj. podzim, zima většinou odpadávaní všechny listy i ty nejčerstvější. Mám ji zasázenou v lehší půdy + písek a rašelina. Zalévám, snažím se nepřemokřit. Nic ale nepomáhá, vždycky opadá a na jaře obrazí samostatný výhonek. Tak nevím co s tím. Díky za rady. K.

Pěstováním této dřeviny v interiéru běžného lidského obydlí jste narušil její přirozené vegetační podmínky, na které je geneticky adaptována.  Jedná se hlavně o tyto závady: nedostatek světla, stabilní (nyní vysoká) teplota. Pokud se chcete pokoušet o pěstování, musíte zajistit pokud možno takové podmínky, které se budou přibližovat přirozenému prostředí, ve kterém tyto stromy běžně rostou. Přes chladné období roku, které je v našem klimatickém pásmu charakterizováno jako období vegetačního klidu, byste měl zajistit olivě chladné, avšak bezmrazé přezimování. Ideální je umístění stromku do skleníku s teplotami cca 0 až 10°C, kde je současně i maximum světla, kterého je možno v našich zeměpisných podmínkách dosáhnout. Je vhodné současně zmírnit zálivku téměř na minimum, udržovat jen mírně vlhký bal. Přes léto naopak umístit stromek ven na nejteplejší místo s plným osluněním. Zálivku upravit tak, aby kořenový bal dlouhodoběji nevysychal. Předpokládám, že se ji pokoušíte pěstovat jako bonsai (?), protože jinak je oliva pro běžné interiérové pěstování nevhodná.

Zálivku upravit tak, aby kořenový bal dlouhodoběji nevysychal....tak to bych nesouhlasil. Oliva roste v končinách, kde i půl roku neprší, takže nějaké vysušení jí vadit nebude.

Máme olivovovník asi třetím rokem, přes léto bývá venku na terase na největším úpalu a v zimě ji máme v pokoji, kde se teda moc netopí, ale i tak je tam minimální teplota asi 18C a je na parapetu okna směrem k východu. Listy na stromku zůstavají i přes zimu, olivovník by neměl být opadavý.

"Oliva roste v končinách, kde i půl roku neprší, takže nějaké vysušení jí vadit nebude".

Není mi jasné, s čím nesouhlasíte. Nenapsal jsem přece, že musí být přes léto trvale, či vydatně zalitá, ale že kořenový bal nemá dlouhodobě vysychat, čiliže "dočasné vyschnutí nevadí". To je jinými slovy totéž, co píšete Vy. Je pravda, že v létě na středomořském pobřeží, odkud má pravděpodobně pán svůj olivovník,  prší jen zřídka a je zde všude hodně kamenité - skalnaté podloží, jehož povrch bývá vysušený a rozpálený. Jenže ve zvětralých skalách jsou pukliny a jimi pod povrch vzlíná stálá vlhkost, rostliny, které tady rostou, si pro vodu dokážou sáhnout. Umí s vodou účelně hospodařit a i omezený příjem vody postačí k jejich vegetaci.  Píšu to proto, aby někdo náhodou nenabyl dojmu, že olivovníky jsou "něco jako kaktus" a nemusí se skoro zalévat. Rozhodně to není tak, že "vydrží půl roku bez vody". Olivovníky nerostou v poušti, nejsou to "kaktusy". Kdyby vodu po tak dlouhé období nepřijímaly, nemohly by se vegetačně vyvíjet a vytvářet plody, což se u nich přes léto normálně děje. Opačným extrémem je přemíra zálivky, zvláště nyní v zimě, což může být jednou z příčin, proč pánovi jeho oliva živoří a shazuje listy.

Ano, shazování listí je většinou reakcí na přelití. Pokud oliva vadne z nedostatku dostupné vody, tak se lístky svinují do ruličky. V té době je potřeba zalít, protože v pěstební nádobě si ani stoletý olivovník nedojde kořeny k podzemní vodě. Jinak sady nových olivovníků se zakládají s rozvody kapkové závlahy, právě kvůli omezení ztrát, že by si některá rostlina nenašla svou "kapsu s vodou". Po dosažení určitého věku (cca 4-5 let) se rozvody kapkové závlahy odstraní a použijí jinde.

s teplotami cca 0 až 10°C, kde je současně i maximum světla, kterého je možno v našich zeměpisných podmínkách dosáhnout. Je vhodné současně zmírnit zálivku téměř na minimum...nemám tušení, jak se má správně pěstovat olivovník: Jen bych podotknul, že tam kde roste jsou podmínky takové, že v létě je tam horko, plno slunka a minimum deště a v zimě, kdy tam klesne teplota tam spadne většina srážek, které tam jsou. Takže těžko radit, jak v zimě zalévat. Ten náš se dočká zalití tak jednou za týden či dva. A to jak v zimě tak v létě. Takže má spíš sucho.

Pokusím se podrobněji vysvětlit svůj názor na to "zimní zalévání". Když pěstujeme rostliny v květináči, je to jiné, než když rostou přirozeně zakořeněné v půdě. Květináč vytváří specifické a omezující podmínky. Máte pane Ferdo samozřejmě pravdu v tom, že v domovině středomořských olivovníků přes zimu naprší většina srážek. To ale neznamená, že olivovníky tuto zimní vláhu nutně potřebují ke své zimní vegetaci. Já jsem přesvědčen, že ji pouze tolerují a samy přežívají toto chladné a deštivé období roku v růstovém a vegetačním klidu (platí jen pro kultivary ze severního  Středomoří, nikoli pro jiné druhy z oblastí rostoucí blíže rovníku). Naakumulovanou vláhu plně využijí až na jaře, když se dostečně oteplí. Protože olivovníky zde rostou v chudých kamenitých půdách, které jsou silně propustné, nemůže u nich dojít k přelití a utopení, jako u těch našich květináčových, když jim jejich majitel v dobré víře poskytne "přemíru péče" zaléváním "obden". Zadruhé, když přezimujeme suchomilné rostliny v našich bytových podmínkách, kde jsou pro ně nepřirozeně vysoké teploty a fatální nedostatek světla, štědrou zálivkou je motivujeme do vegetační aktivity. To je v rozporu s jejich přirozeným vývojovým cyklem. Teplo a voda je aktivují k intenzivnímu růstu, ale chybí světlo! Takže rostlina je z toho zcela zblblá, dostává se do stresu, shazuje listy a postupně usychá, vlaskové kořínky uhnívají (viz. zkušenosti citrusářů). Pokud ale zálivku v tomto nepříznivém období roku omezíme na nutné minimum, rostliny dílče omezí svou vegetační aktivitu a přečkají do jara v lepším stavu, než kdyby byly vytrvale podmáčené. Vypadá to sice jako takový pěstitelký paradox, ale ± tak nějak to funguje. (To, co jsem tady uvedl platí pro stálezené subtropické dřeviny.  Pokud by olivovníky sezónně shazovaly listy, třeba jako fíkovníky, bylo by možno je přezimovat ve studeném sklepě, zcela beze světla. Ale protože jsou olistěné celý rok, světlo jim musíme dát, jinak zahynou. Rostliny tropického pásma nemají období vegetačníhio klidu, proto nejsou na "teplé domácké přezimování" tak háklivé).

Díky za info na pěstování olivy. Určitě ji nepřemokřuji, ale asi vadí to poměrně velké teplo, protože ji máme přes zimu v chodbě bytu. Je tam teplota kolem 18 stupňů a světla poměrně dost. Takže i když moc nezalévám, tak stejně vždycky téměř všechny listy opadají. Asi by to tedy chtělo vegetační aktivitu omezit nižší teplotou prostředí. Nějak se to pokusím realizovat a uvidíme.

... ony listy neopadávají ihned po stresové události, ale s odstupem 3-4 zálivek. Tedy například stěhování je stresovou událostí. Je lepší stěhovat olivu polozvadlou, když už začnou listy zavinovat okraje. Ještě ve zvadlém stavu ji nechat než si vyrovná teploty (cca 10-14 hodin) a pak zalít 1/2 či 1/4 obvyklé dávky. Potom pozorovat, jak dlouho jí tvá, než začne opět vadnout a podle toho snížit frekvenci zalévání. Pokusím se najít fotku zalité a zvadlé větvičky.

Ještě jednou díky za info a praktické rady. Je vidět že olivu pěstuji špatně a tak se snad polepším. Bohužel už jí zase téměř všechny listy opadaly. Takže jsem ji umístil do sklepa za okno. Je tam podstatně chladněji jako v bytě, světla nic moc, ale lepší podmínky nemám. Uvidím na jaře jestli obrazí.