Proč ostružina nezraje?



Stránky: 1,  2   
Šiva - (4) - 120.175 (?) 
4.9.2014 20:34, zobrazeno: 38871x

Letos se na ostružině objevilo ohromné množství plodů, takže jsem se radovala a těšila. Plody však vůbec nezrají, pokud začnou zrát, vždy jen na části plodu a zbytek je nezralý a nechutný. Současně plody plesniví. No a stejně to postihlo všechny mé sousedy a též malinoostružiny. Nevíte, co by to mohlo způsobit a co s tím provést?


Adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   
host - 216.69 (?), 4.9.2014 22:06
Mladá paní počasí. Ostružina chce slunce teplo, pohyb vzduchu, pršelo a byla zima, nám zplesnivěla polovina úrody.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 4.9.2014 23:09

Možná i nevhodná odrůda. U nás pršelo do úterka furt, kosa jak v listopadu, ostružiny rostou pod stromem a přitom sklízíme kila (nějaké, pravda, plesniví). Dokonce jsem je v neděli moštoval.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 248.95 (?), 4.9.2014 23:35

U mne ta část plodů, co teprve dozrává, také začíná plesnivět - a to jsou na vzduchu na konstrukci...           Lída

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (3225) - 5.149 (?), 5.9.2014 0:08

A co něco jako tohle: Vlnovník ostružiníkový. V posledních letech se stále častěji setkáváme s nevyzráváním ostružin. Především peckovičky, které v jednotlivých souplodích jsou blíže stopkám, zůstávají červené, tvrdé a kyselé., kdžto peckovičky vzdálenější od stopky jsou v té době již zralé nebo dokonc přezrálé. Příčinou je mikroskopický roztoč vlnovník ostružiníkový (Aclitus essigi, syn.Aceria essigi, Eriophyes essigi, Phtophus essigi). Že se skutečně vyskytuje mezio jednotlivými peckovičkami, se můžeme přesvědčit kvalitnější lupou nebo mikroskopem. Silně napadené plody zasychají a zůstávají na výhonech přes zimu. A proto jsou takovéto plody hlavními zdroji šíření škůdce.Z mumifikovaných plodů se pak na jaře stěhují do květu, ale škody jsou viditelné až při dozrávání plodů. Nevyzrávání některých peckoviček je způsobováno speciálním toxinem, který do nich vlnovníci vpravují svými slinami.
Teoreticky by se daly škody způsobované tímto roztočem regulovat nějakým akaciridem nebo insekticidem s akaricidním účinkem. U nás však žádný u ostružiníků není registrován a proto je nelze ani doporučovat. Někteří pěstitelé však mají dobré výsledky s biologickou ochranou za pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri. Jiní zahrádkáři však s touto ochranou žádných výraznějších úspěchů nedosáhli. Protože pravděpodobně v tomto směru žádné oficiální pokusy nebyly prováděny, bylo by vhodné získat více hodnověrnějších výsledků

Poškození vlnovníkem ostružinovým
Poškození vlnovníkem ostružinovým
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (5555) - 220.138 (?), 5.9.2014 1:22

Mistře, vy jste to trefil.

Používám Kumulus WG po zimním vystříhání odplozených výhonů současně s postřikem révy proti roztočům na révě (tj. před rašením cca v době začátku nalévání pupenů).

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
ivan z okénka - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (800) - 184.133 (?), 5.9.2014 7:59

Paní Lído, v sortimentu jsou odrůdy s odlišnou odolností k plísni šedé (šedé hnilobě). První beztrnné odrůdy odrůdy měly malou odolnost, pak se to do nich přišlechtilo. No a republikou putuje spousta různého materiálu. Pro někoho je Thorfree novinka, někdo bere jako starou třeba i Lochness a Čačanskou beztrnnou (u těch je odolnost vyšší). Potíž s přípravky se jmenuje "malý kšeft firem". Jestli je v Německu dostatečný počet pěstitelů, najdete nějaké povolené přípravky na německy píšících stránkách. Je to roztoč, budou proti němu účnkovat akaricidy, Jestliže je aktivní v době, kdy ostružiny kvetou, splníte u velké většiny ochrannou lhůtu. Ioochrana funguje spíše ve větších plochách, v horizontu více let. Pokud mají draví roztoči v okolí i jiné zdroje potravy, časem se napadení ustálí na nulové či přijatelné úrovni.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
galloway pippin - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1406) - 179.38 (?), 5.9.2014 9:49

Je to docela možné, že slabá zima neměla na vlnovníka ostružiníkového větší dopad,a nyní se jeho činnost projevuje sáním plodů,a jejich deformaci.Lze zaznamenat činnost vlnovníka na všech plodech rovnoměrně a celopločně, nebo jsou projevy lokálního charakteru?Někdy je možno zaměnit činnost vlnovníka za poškození světlem, to když přistíněné ovoce naráz (po déletrvajícím špatném počasí)vystavíme intenzivnímu světlu, a nepřízpůsobené ovoce je poškozené úpalem.Přiznám se, že tyto dvě příčiny neumím spolehlivě rozlišit.

Největší, a nejsladší ostružiny rostou přistíněny listy.Na přímém slunci, celodenně osluněné bývají plody menší, nebo poškozené.V lesích je chrání vysoký porost, což na zahrádkách mnohde nebývá.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 216.69 (?), 5.9.2014 11:43
Vlhko a zima. Ostružiny jsou jako palce a každý rok byla úroda zhruba stejná.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
jendelin.i - (2) - 69.141 (?), 7.8.2017 0:28

Ostružiny poškozené slunečním zářením, to je zajímavá hypotéza. Letos jsem skutečně zaznamenal více postižených plodů na jižní straně keře a některé z nich mají souvisle poškozené peckovičky na vrchní (osluněné) straně... 

Ale mezi tím je řada jiných, kde jsou poškozené jen jednotlivé peckovičky nahodile. Spíš bych tedy hádal, že jižní strana dříve vykvetla a byla dříve vlnovníkem napadena...

Obecně, pro omezení škůdců a chorob (bojuji zejména se rzivostí), odplozené výhony odstraňuji co nejdříve, nikdy je nenechávám až do jara. Ty staré jsou vždy dost rzivé (odstraňování napadených listů je jistě dobrá rada, ale na starých výhonech by mi moc listů nezbylo :-( ), nové jsou krásně zelené, ale další rok je ta rzivost taky dožene. V poslední době jsem neměl napadení fatální, už jsme sklidili několik kg i pěkných plodů, tak ještě zvážím, jestli letos po sklizni / příští rok při rašení použiji nějaké postřiky, jak jsou mj. doporučeny v této diskuzi...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika